Jiří Hájíček: Dešťová hůl. Příběh o osobní i manželské krizi a znovupoznávání jihočeského venkova
Zbyněk neprožívá právě nejšťastnější období. Není si jist smysluplností práce, kterou dělá, s manželkou se marně pokoušejí o dítě, jako by mu něco stále chybělo… A tak se znovu vrací na venkov, kde prožil svoje dětství a mládí, a pomáhá své dávné lásce vyřešit spor týkající se zděděných pozemků… Možná mu v životě chybí právě nějaký takový kus půdy, kde by mohl zapustit kořeny…
O muži středního věku, který prochází osobní i manželskou krizí a z města ho to stále silněji táhne na venkov, ale také kšeftování s pozemky vypráví román Dešťová hůl. Jeho autorem je jihočeský patriot Jiří Hájíček.
V příběhu „hrají“ České Budějovice, kavárna Au Chat Noir na zdejším náměstí Přemysla Otakara II., Vodňanská Blata, což je autorova srdeční krajina, a také spisovatel David Jan Žák. Jiří Hájíček má rád, když jsou v jeho textech skutečná místa a někdy i skuteční lidé.
Román Dešťová hůl vydalo brněnské nakladatelství Host v roce 2016. V anketě Lidových novin se stal Knihou roku 2016. Desetidílná četba na pokračování vznikla o rok později.
Jiří Hájíček se narodil 11. září 1967. Vyrůstal na jihočeském venkově, dnes žije v Českých Budějovicích. Sám sebe považuje za jihočeského patriota, témata pro svoje romány tak hledá a nachází výhradně na jihu Čech.
Za román Selský baroko (2005) o kolektivizaci venkova v 50. letech získal cenu Magnesia Litera za prózu. Román Rybí krev (2012) pojednávající o osudech vesnic a lidí zasažených výstavbou jaderné elektrárny Temelín na přelomu 80. a 90. let byl v soutěži Magnesia Litera oceněn jako Kniha roku. Volnou trilogii z jihočeského venkova uzavírá román Dešťová hůl (2016).
Zatím poslední román Jiřího Hájíčka Plachetnice na vinětách (2020) se odehrává také na jihočeském venkově, částečně i v Praze a v Českém Krumlově. V roce 2019 vydal bibliofilsky vypravenou sbírku básní Muž na pokraji vzplanutí, kterou tvoří na osmdesát haiku. Jiří Hájíček s poezií kdysi v 80. letech začínal a o pár desítek let později se k ní znovu vrátil.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
