Nešišlejte na děti a nemluvte ve zdrobnělinách, radí logopedka. Vady řeči jsou stále častější

Babička dítě čtení
Babička dítě čtení

Těsně před termínem podání přihlášek na vysoké školy slyšela v rádiu pořad o speciální pedagogice a druhý den se přihlásila na logopedii. Netušila, jak moc ji obor osloví. Dnes klinická logopedka Sofie Ritterová pomáhá dětem i dospělým s vadami řeči a říká, že práce je jejím opravdovým koníčkem.

S tvrzením, že dnešní děti mluví hůř než předchozí generace, souhlasí. „Mám praxi přes třicet let a vidím, že počty vad řeči narůstají. Také se vady stávají složitějšími, máme v péči stále více dětí, u nichž se vady řeči spojují s poruchami pozornosti, hyperaktivitou, poruchami učení,“ říká.

Podíl na tom podle ní má určitě nadužívání počítačů, chytrých telefonů a další elektroniky. „Ta rychlá doba nepřispívá rozvoji výslovnosti. Rodiče mají často ekonomické problémy, jsou dlouho v zaměstnání a pro děti je nejjednodušší pustit si televizi,“ připomíná.

„Když pasivně přijímají informace, zvětšuje se pasivní slovní zásoba, ale nemají verbální praxi, neumí se vyjádřit, netrénují mluvidla. Já doporučuji dávat předškolákům mobily a tablety minimálně. Až to budou potřebovat ve školním věku, oni se to velice rychle naučí,“ dodává.

Mluvte s dětmi jako s dospělými, jen používejte jednodušší věty

Varuje ale také už před šišláním na miminka. „Na děti musíme hodně intonovat, můžeme mluvit až afektem, což maminky většinou intuitivně dělají, ale určitě ne šišlat. Připravujeme sluchový aparát na příjem zvuku lidské řeči a šišláním oddálíme ten správný sluchový vzor,“ vysvětluje.

Totéž platí o používání zdrobnělin. „Často rodiče a prarodiče říkají místo ruka ručička, místo bota botička, místo auto autíčko a pak je pro dítě obtížné dekódovat ten zvuk. Mluvte s nimi normálně jako s dospělými, jen samozřejmě používejte jednodušší věty a jednoduché instrukce,“ radí logopedka.

Dítě by mělo mezi druhým a třetím rokem věku mluvit ve větách. Pokud tomu tak není, signalizuje to nějaký problém. Může se jednat jen o dílčí deficit, který lze ve spolupráci s logopedem snadno napravit, je však nutné situaci řešit. Jinak hrozí, že vada přeroste například v poruchu učení.

Kdy k logopedovi? Když máte jakoukoli vnitřní pochybnost

Každé dítě se rodí s jinými předpoklady, někdo je od přírody povídavý, jiný ne, ale rodiče musí potomka svou výchovou a podněty naučit komunikovat. „Jde nejen o to, aby dítě mluvilo čistě a správně, ale aby se umělo vyjádřit, nemělo sociální fobii, umělo si říct o pomoc, dokázalo vystoupit před lidmi, aby se nebálo nakupovat a telefonovat,“ vyjmenovává Sofie Ritterová.

A kdy už vyhledat logopeda? Podle Sofie Ritterové kdykoli, když máte jakoukoli vnitřní pochybnost. „To, že přijdete na logopedii na konzultaci, ještě neznamená, že tam budete několik let docházet. Nedívejte se na žádné normy, jakmile máte pocit, že vaše dítě mluví v jakémkoli smyslu špatně, přijďte se poradit,“ zdůrazňuje.

Některé vady výslovnosti se dají řešit až ve vyšším věku, ale když dítě začne ráčkovat, je třeba hned reagovat. „Je nutné přecvičit pohybové návyky v puse. Některé vady se dají odstranit rychle a snadno, když ale prošvihneme ten správný čas, tak už nám to dá velkou práci, protože se pohybové mluvní stereotypy fixují,“ vysvětluje logopedka.

Zásadní je pro ni spolupráce s rodiči. „Logoped je především diagnostik a metodik. Musí umět najít cestu pro každého, ale hlavně to předat rodiči, který s dítětem trénuje. Na logopedii přijdete jednou za měsíc, zásadní je vědět, co dělat doma,“ uzavírá.