Některým ptákům se letos u Ražic nelíbilo, tak odletěli hnízdit jinam. Ty, kteří zůstali, kroužkují ornitologové

4. srpen 2020 15:04
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ornitologové při monitorovací a kroužkovací akci Acrocephalus u rybníka Řežabinec na Písecku zkontrolují dva tisíce ptáků

Na březích a v okolí rybníka Řežabinec u Ražic na Písecku žije přes 100 ptačích druhů, zjistili ornitologové. Jedná se hlavně o pěvce, jako jsou třeba slavík, budníček, rákosník, ale je tu možné spatřit i ledňáčka říčního.

Až do středy u rybníka pokračuje 44. ročník kroužkování ptáků, akce jménem Acrocephalus.

Na odchyt a kroužkování ptáků zatím zavítalo přes tisíc lidí. Podle vedoucího výzkumu, zoologa Prácheňského muzea v Písku Jiřího Šebestiána, by jich bylo ještě víc, nebýt deštivého počasí.

A podobné je to i s odchytem ptáků. Ale znamená to, že v dešti se nedají ptáci chytat? V podstatě ano. „My bychom je nachytali i v dešti. Pokud na ně prší voda seshora, nevadí jim, ale v našich sítích velmi často skončí tak, že mají bříško vzhůru, a to nemají proti vodě nijak chráněné. Voda jim může proniknout až na kůži, prochladnou a asi bychom je i zahubili,“ vysvětluje Jiří Šebestián.

Čtěte také

Co se týče počtů odchycených a okroužkovaných ptáků, je letošní 44. ročník Acrocephala podle něj lehce nadprůměrný. Co se kvality týče, chyběly zatím špičkové druhy jako bukači, rákosníci velcí, sýkořice vousaté, chřástalové a další.

„Řežabinec se vloni lovil, pak byla sucha, rybník nestačil natéct. Ptáci hlasují křídly, zkrátka pokud přiletí a nemají pro uhnízdění optimální podmínky, odletí někam jinam,“ shrnul Jiří Šebestián.

První kontrolu odchytových sítí mají ornitologové naplánovanou vždy na šestou hodinu ranní. Vyplétají odchycené ptáky ze sítí a pak je váží, měří, kroužkují a hodnotí jejich tělesnou kondici a tukové zásoby.

Za 44 let je znát vývoj v mnoha odvětvích, ale i v přírodě. Průměrný jedinec je čím dál větší, podobně jako je tomu u lidí. Ti jsou dnes také větší, než byli ve středověku. Je to dáno kvalitou potravy, životním stylem i stabilitou okolního prostředí. A vypadá to, že je to tak i u ptáků.

„Proč to tak je, to ale přesně nikdo neví. Jedna z teorií říká, že s ochranou a stavem přírody je to lepší. A to se týká i oblastí, odkud k nám tito ptáci přilétají,“ shrnuje ornitolog Jiří Šebestián z Prácheňského muzea v Písku.

autor: Jan Kopřiva
Spustit audio

Související