Natáhli gumu a vystřelili kluzák jako z praku, popisují členové budějovického aeroklubu počátky letectví
V jedné českobudějovické restauraci se 25. července 1923 začala psát historie jihočeského létání. Tehdy se tam sešla skupinka nadšenců a vznikl Aeroklub České Budějovice. „Tenkrát bylo letectví v plenkách, takže to byla odvážná aktivita. Byla to i otázka prestiže, protože si to nemohl dovolit každý. To platí dodnes, ale možností bylo daleko méně,“ připomíná Pavel Pígl, vedoucí letového provozu na letišti Hosín, kde klub posledních sedmdesát let působí.
Po první světové válce získali českobudějovičtí letci asi tři stroje pro motorové létání z armádních zdrojů. „Šlo o válečné, poloválečné dvouplošníky, pozorovací stroje a podobně. A potom přibyly i nějaké kluzáky,“ vypráví Pavel Pígl.
Větroně v dobách rodícího se letectví nestartovaly jako dnes pomocí vlečného letounu, spouštěly se z kopce na gumových lanech. „Představte si něco jako prak a skupinu chlapů, kteří běželi z kopce. Nahoře někdo držel zaháknuté letadlo za ocas, a když se guma dostatečně natáhla, větroň uvolnili a on vystřelil vzhůru,“ usmívá se Pavel Pígl. Takové natahování kluzáku na gumě ukazuje třeba film Vítězná křídla.
Aeroklub České Budějovice prošel několika působišti, než se dostal na Hosín. „Prvním místem byly Čtyři Dvory, kde jsou dnes sídliště Máj a Vltava. Startovalo se z polí a luk. Pro plachtění využívali členové svahová letiště na Srubci a v Dubičném. A mezitím se klub přesunul ze Čtyráku, kde se víc rozvíjela armáda, do Plané u Českých Budějovic. Ale dopadlo to úplně stejně, protože armáda přišla i tam,“ vyjmenovává Pavel Pígl.
Čtěte také
S druhou světovou válkou musel českobudějovický aeroklub svoji činnost přerušit. „Letiště v Plané zabral Wehrmacht, respektive Luftwaffe. Po válce byli členové klubu ještě chvíli v Plané, ale brzy se přesunuli do Světlíků, což je dnes Škodovka na Okružní. Až teprve v roce 1953, kdy vznikl Doslet, předchůdce Svazarmu, se dostali na Hosín. A tam je Aeroklub České Budějovice už sedmdesát let,“ konstatuje vedoucí letového provozu.
Předseda současného Aeroklubu České Budějovice Jiří Kadlec doplňuje k historii klubu jména významných osobností: „Určitě Petr Jirmus, který dosáhl významných úspěchů v letecké akrobacii, je to mistr světa i Evropy, vzešel z našeho aeroklubu a stále se k nám hlásí. Z motorového létání bych ještě zmínil Martina Stáhalíka, jehož kariéru bohužel přerušila tragická letecká nehoda. Škoda, že za jeho éry neexistoval Red Bull Air Race, protože si myslím, že to by byl sport přesně pro něj. Adrenalin, precizní pilotáž. A byl to fantastickej člověk, myslím, že jsme ho měli všichni rádi.“
Další, méně slavné, ale přesto odvážné a úspěšné osobnosti českobudějovického aeroklubu hodlají jeho členové připomenout ve vzpomínkové knize a na pamětní desce, kterou umístí na budovu hosínského letiště. Sto let klubu oslaví leteckým dnem 2. září.
Celý rozhovor o historii a současnosti letectví s Jiřím Kadlecem a Pavlem Píglem z Aeroklubu České Budějovice si poslechněte online.
Související
-
Kokpit airbusu je kancelář s nejkrásnějším výhledem, říká pilot, který létá pro kazašské aerolinky
Od 17 let létal na větroních a motorových letadlech na letišti v Hosíně u Českých Budějovic, později tam také pracoval jako správce. Teď je Aleš Tondl kapitánem airbusu.
-
Jedním z nejtěžších manévrů je prachobyčejná zatáčka, popisuje letecký modelář Vladimír Ryneš
Vladimír Ryneš z Velešína studuje medicínu a k tomu závodí s modely letadel. Skloubit přípravu na povolání lékaře a velký koníček se mu podle jeho slov daří poměrně dobře.
-
Kapkovitá nádrž a typická červená barva vždycky vzbudí pozornost. Jawa je vášeň, říká ředitel firmy
Jednou z nejznámějších průmyslových značek českého původu je bezesporu Jawa. Motocykly nesoucí toto jméno nacházely kupce po celém světě a patřily ke světové špičce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
