Na rovnodennost si ještě den a noc zcela rovné nejsou, to nastane o tři dny později
Podzimní rovnodennost nastane 22. září. Slunce bude v rovině zemského rovníku, takže jeho paprsky dopadnou na Zemi kolmo k její ose. Den a noc si ale zcela rovné ještě nebudou.
„Rovnodennost znamená, že střed sluníčka máte přesně na světovém rovníku. Kdybyste byli na dovolené na rovníku na rovnodennost, tak v pravé poledne máte sluníčko přesně nad hlavou a měli byste minimalizovaný svůj stín,“ vysvětluje jihočeský astronom Miloš Tichý.
Letos rovnodennost nastává 22. září ve 21.20 hodin, kdy Slunce vstupuje do znamení Vah. „Světlý den ale bude dlouhý 12 hodin a 11 minut. Je to dané tím, že máme atmosféru. Ona ten obraz sluníčka trošičku zvedá, takže je vlastně déle nad obzorem,“ říká Miloš Tichý.
Den, kdy bude přesně v rovnováze světlo a tma, tak nastane o tři dny později. „V Českých Budějovicích to bude 25. září. Sluníčko vyjde v 6.53 hodin a zapadne v 18.53 hodin. V tento den tedy bude rovnodennost fyzická, i když ta geometrická nastává už 22. září,“ doplňuje astronom.
Související
-
S blížícím se podzimem ubývá světla. Během měsíce září se den zkrátí o hodinu a 42 minut
Během září se dny postupně zkracují. Zatímco na začátku měsíce si můžeme denní světlo užívat ještě déle než třináct hodin, na konci už světlý den trvá méně než 12 hodin.
-
Čas na našich hodinkách po většinu roku neodpovídá pravému slunečnímu času
Během srpna už ubývá světla. Den se zkrátí o dvě hodiny a čtrnáct minut. Na konci měsíce pak nastane málo častý jev – čas na hodinkách bude shodný s pravým slunečním časem.
-
Observatoř na Kleti připomíná Gagarina. Je tu i nenápadný pomníček, o kterém mnozí nevědí
Ve výšce 1060 metrů nad mořem se nachází observatoř na jihočeské hoře Kleť, které velí astronom Miloš Tichý. V létě tu otevírají brány turistům.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
