S blížícím se podzimem ubývá světla. Během měsíce září se den zkrátí o hodinu a 42 minut
Během září se dny postupně zkracují. Zatímco na začátku měsíce si můžeme denní světlo užívat ještě déle než třináct hodin, na konci září už světlý den trvá méně než 12 hodin.
„Prvního září vyšlo slunce v Českých Budějovicích v 6.19 hodin a zapadlo v 19.44 hodin. Světlý den tedy trval 13 hodin a 25 minut, to bylo ještě dobré,“ uvádí jihočeský astronom Miloš Tichý.
Rovnodennost letos připadá na 22. září. V tento den slunce vyjde v 6.49 hodin a zapadne v 19 hodin. Délka světlého dne tak bude 12 hodin a 11 minut.
Na konci září už podle Miloše Tichého přebírá vládu tma. „Třicátého nám vyjde sluníčko v 7 hodin a zapadne v 18.43, takže den bude mít jen 11 hodin a 43 minut. Pokud to tedy spočítáme, tak během měsíce září se nám délka dne zkrátila o jednu hodinu a 42 minut,“ dodává.
Související
-
Čas na našich hodinkách po většinu roku neodpovídá pravému slunečnímu času
Během srpna už ubývá světla. Den se zkrátí o dvě hodiny a čtrnáct minut. Na konci měsíce pak nastane málo častý jev – čas na hodinkách bude shodný s pravým slunečním časem.
-
Nejhezčí pohled na Měsíc není za úplňku. Počkejte na první nebo poslední čtvrť, radí astronom
Teplé letní večery lákají k pozorování oblohy. Kromě souhvězdí nebo planet přitahuje pohledy i Měsíc. Podle astronoma je ale v některých fázích zajímavější než v jiných.
-
Mléčnou dráhu tvoří miliardy hvězd, jako první to zjistil Galileo Galilei
Milky Way, Milchstraße, Mléčná dráha. Pojmenování se stejným významem se používají v různých jazycích pro naši galaxii. Na obloze je viditelná jako mlhavý světlý pás.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
