Čas na našich hodinkách po většinu roku neodpovídá pravému slunečnímu času
Během srpna už ubývá světla. Délka dne se zkrátí o dvě hodiny a čtrnáct minut. Na konci měsíce pak nastane málo častý jev – čas na našich hodinkách bude shodný s pravým slunečním časem.
Prvního srpna vyšlo slunce v 5.35 hodin a zapadlo v 21.18 hodin, světlý den tedy trval 15 hodin a 43 minut. V polovině měsíce už slunce vychází v 5.55 hodin a zapadá v 20.53 hodin, den je tak kratší o 45 minut.
Na konci srpna vyjde slunce v Českých Budějovicích v 6.17 hodin a zapadne v 19.46 hodin. „Světlý den tak trvá už jen 13 hodin a 29 minut. Za celý srpen se nám den zkrátí o dvě hodiny a čtrnáct minut. A dál to bude pokračovat až do zimního slunovratu,“ připomíná jihočeský astronom Miloš Tichý.
Čtěte také
Zároveň upozorňuje, že na konci srpna nastává jeden ze čtyř okamžiků v roce, kdy se přesně shoduje střední sluneční čas a pravý sluneční čas.
„My máme totiž dva časy. Střední sluneční čas je ten, který máme všichni na hodinkách, je plynulý, rovnoměrně plynoucí a den má 24 hodin. A pak máme pravý sluneční čas, protože Země má eliptickou dráhu, takže někdy je rychlejší a někdy pomalejší. Podle pravého slunečního času každý den trvá jinak, sice jen o pár sekund, ale liší se to,“ vysvětluje.
Pravý sluneční čas ukazují sluneční hodiny. Čtyřikrát do roka je pak střední sluneční čas na našich hodinkách a pravý sluneční čas na slunečních hodinách zcela shodný. „Největší rozdíl nepřesahuje čtvrt hodiny. To je ta akademická čtvrthodinka,“ dodává Miloš Tichý s úsměvem.
Související
-
Po celé léto můžete na obloze pozorovat Mléčnou dráhu. Nejdřív ale nechte oči přivyknout
Teplé letní noci jsou ideální pro pozorování oblohy. A rozhodně je na co se dívat. Když si vyjdete někam, kde neruší pouliční osvětlení, uvidíte nad hlavou Mléčnou dráhu.
-
Astronomové dlouho považovali Pluto za planetu velkou jako Mars. Nakonec zjistili, že je trpasličí
Roku 1930 byla objevena trpasličí planeta Pluto. Léta ji ale považovali za regulérní planetu. Podle astronoma Miloše Tichého její příběh ukazuje, že věda není zkostnatělá.
-
Vepřoknedlozelo obíhá ve vesmíru. Planetku s tímto názvem objevili astronomové na Kleti
V polovině ledna 2020 uplynulo 20 let od chvíle, kdy astronomové na observatoři Kleť objevili planetku s číslem 350509. Ta pak dostala trochu úsměvné jméno Vepřoknedlozelo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.