Na klobouku pět růžiček, na halapartně uzené. Začaly masopusty. Znáte jejich symboliku?

Vyhlášený je například masopust v Tažovicích na Strakonicku. Pořádá ho sbor dobrovolných hasičů. „Náš pošumavský masopust je nejvyhlášenější v regionu. Nejoblíbenější maska je tažovická kobyla, byla vyrobená už v roce 1934 a závidí nám ji i etnografické muzeum v Praze, kam jsme ji půjčovali na výstavu,“ říká velitel sboru Miroslav Šobr.

10 fotografií

Kobyla podle něj klape tlamou, zlobí, žere koblihy, honí lidi a dělá ještě mnohem horší věci. Doprovází ji tažovický medvěd. I jeho maska mnohé pamatuje. „Jsou to naše vyhlášené rekvizity, kterými se rádi chlubíme. Všechny zveme na letošní masopust do Tažovic v sobotu 6. února,“ dodává Miroslav Šobr.

Masopust, zvláště několik posledních dní tohoto období (fašank, fašanky, končiny, bláznivé dny, konec masopustu), byl pro lidi v minulosti oficiálním svátkem hodování. Pak následoval dlouhý čtyřicetidenní půst - příprava na Velikonoce.

V době masopustu se na královském dvoře konaly hostiny, ve městech tancovačky, na vesnici vepřové hody. Těm, kdo se slávy nezúčastnil, se posílala bohatá výslužka. Termín masopustu se odvozuje od prvního úplňku a výpočtu velikonoční neděle.

Jak vypadá a co symbolizuje tradiční růžičková koleda?

Průvod tvoří dvanáct koledníků, svobodných mládenců – stejný počet jako Kristových apoštolů. Koledníci jsou svátečně oblečeni do tmavého obleku a bílé košile s červenou kravatou, která symbolizuje Kristovu krev. Opásáni jsou červenobílou šerpou, což jsou barvy země, ze které koleda pochází.

Masopust|foto: Zdeněk Zajíček

Koledníci mají na hlavách klobouky. Nahoře je pět nebo sedm růžiček (symbol pěti ran Kristových nebo Sedmibolestné Panny Marie) a jalovec (symbol trnové koruny). Na vlastním korpusu klobouku je 365 růžiček, v přestupném roce 366. Klobouk má červenobílé třásně jako symbol krve a potu Ježíše Krista.

Podoba klobouků se v jednotlivých obcích liší. Další variantou jsou například čtyři větší růže nahoře symbolizující roční období.

Koledu vede matka s cepem. Cep představuje Žižkovu zbraň, kterou se bránil a řídil směr bitvy. Také připomíná, že cepem lidé dobývali chléb. Matka nosí špičatou čepici a šaty má pošité barevnými ústřižky látek, kterých by mělo být jako dnů v roce. U sebe nosí zvoneček, aby ji koledníci následovali a neztratili se v mlze.

Za matkou jdou hejtman a rychtář, kteří mají šerpu na rozdíl od ostatních koledníků přes ramena. Odlišuje se tak šlechta od poddaných. Hejtman koledy nese halapartnu. Napichuje na ni uzené maso nebo špek jako symbol těla Kristova. Halapartnu si staví na nohu, protože nikde nemá domovské právo, a tak ji musí stavět na "své".

Rychtář nosí feruli, takzvané právo, vyřezanou z jednoho kusu dřeva, kterou dostává od starosty povolení k masopustní koledě. Z jedné strany je čtyřlístek na znamení čtyř světových stran, druhá strana je rozdělena na pět dílů symbolizujících světadíly. Ferulí rychtář případně trestá koledníky, pokud neznají odpověď na otázky související s historií a symbolikou oděvu.

V čele koledy chodí za hejtmanem a rychtářem moučný. Ten nese dřevěnou lopatu, kterou se sázel chléb do pece, aby mohl koledníky nakrmit. Dnes na ni dostává výslužku – peníze, které ukládá do proutěného košíku. Oblečen je do bílého oděvu pošitého bílými látkovými ústřižky a bílé čapky. Na zádech má hodiny, které ukazují čas, kdy skonal Kristus.

Čtěte také

Milevské maškary překonaly vlastní rekord. V průvodu byl živě Český rozhlas

Dalšími koledníky jsou konšelé vybaveni puškami, aby mohli případně ulovit zvěř a nasytit ostatní, a tancmajstři. Ti mají za úkol vyzvat děvčata a hospodyni k tanci. První tancmajstr nosí hůl a na rukávu má myrtový věneček (symbol trnové koruny Krista). Další již tyto rekvizity nemají.

Následují žitný, pšeničný a ovesný. Dříve chodili s pytli na vykoledované obilí, dnes již bez výbavy. Oblečeni jsou v šatech z látkových různobarevných ústřižků.

Na začátku koledy rychtář ováže na znamení povolení feruli červenou pentličkou, všichni si nasadí klobouky, konšel vystřelí z pušky a koledníci odcházejí k prvnímu stavení.

Matka roztáčí koledníky, uhodí cepem o zem, koledníci musí jednou oběhnout kolečko a pak se na svém místě třikrát zatočit. Kolečko se otáčí vždy doprava po slunci. Moučný, žitný, pšeničný a ovesný obíhají proti směru otáčení.