Mirka Nezvalová: Adventní těšení
Také jste letos neodolali a svým dětem nebo vnoučatům pořídili adventní kalendář, aby si to čekání na rozsvícený stromeček a dárky pod ním sladce užili? Říkáme si, že je to přece tradice a k Vánocům patří už pěkně dlouho.
Víte ale, že ten úplně první dřevěný byl prý vyroben až v roce 1851? A papírový zase v roce 1908.
Z toho, kolik variant adventních kalendářů se objevuje na trhu, je jasně vidět, že je to dobrý marketingový tah. A to nemluvím o těch pro dospělé, třeba pivní nebo kosmetický.
Přesto tvrdím, že ten vlastnoručně vytvořený pro naše blízké je prostě nejlepší. Mé dcery už jsou dospělé, ale dodnes vzpomínají, že jsem se je vždycky snažila překvapit nějakým originálním. Stejně jako později všechna svoje čtyři vnoučata.
S napětím jsem čekala, jak budou hodnotit mou kreativitu. Letos jsem ale – asi i kvůli covidu - přikročila k razantní změně. Místo balíčku s kalendářem doručeným poštou na jejich adresu jim každému na účtu/na účtě přistála pětistovka.
Než jsem stačila vysvětlit, že si částku mají rozdělit od 1. do 24. prosince a pak mi přes WhatsApp napsat, čím to pomyslné okénko zaplnily, zaskočila mne sedmnáctiletá vnučka sdělením, že díky za dvacku na den a štědře si prý pak užije i těch 40 korun na den s názvem Štědrý.
Každý den mi tak v mobilu přistanou od nich čtyři fotky. Občas přidají i konstatování, že se jim podařil parádní úlovek. Vím, že jsem rozhodně nebyla s tímhle adventním kalendářem originální, dát peníze je přece to nejsnazší, ale když k tomu přidáte i malý příběh, můžete udělat docela velkou radost. A o to jde přece především.
Související
-
Mirka Nezvalová: Čas limáků
Jsem pětinásobnou babičkou a protože věkové rozpětí ratolestí je od dvou až do osmnácti let, je jasné, že každoročních prázdninových potkávání jsme si užili už hodně.
-
Mirka Nezvalová: Neobyčejná náves
Když se řekne náves, je jasné, že se jedná o jakési vesnické náměstíčko. Jistě jste si také všimli, že ne každá náves je místními opečovávaná tak, jak by si zasloužila.
-
Mirka Nezvalová: Maličkosti
Moje babička Justýna říkávala, že i malá radost je radost, která nám může rozsvítit den. Mnohokrát jsem jí ve svém životě dala za pravdu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
