Mirka Nezvalová: Maličkosti
Moje babička Justýna říkávala, že i malá radost je radost, která nám může rozsvítit den. Mnohokrát jsem jí ve svém životě dala za pravdu.
Osobně mě totiž vždycky víc potěší třeba neplánovaná maličkost než nějaká velká očekávaná událost. Naposledy to byly třeba mé nově vyzdobené kořenky.
Na poličce v kuchyni mám malé skleněné nádobky, které v sobě skrývají nejrůznější druhy koření. Je pravda, že kvůli častému používání už původní nápisy na nich ztratily svůj glanc, ale v krajním případě stačilo přivonět k obsahu a hned bylo jasné, co v sobě skrývají. Nikdy jsem se nespletla.
Nedávno mě navštívila známá českobudějovická kreativní publicistka Monika Brýdová a v kuchyni si všimla i mých kořenek s mnohdy už nečitelnými popisky. A rozhodla se dát jim nový kabátek.
Malé skleničky teď barevně ladí s kuchyní a poličku doslova rozsvítily. „Fakt to pro mě byla maličkost,“ řekla mi Monika, když bílým fixem psala nápisy na modrou samolepicí tapetu.
Navíc je na každé nálepce vyražené srdíčko, díky němuž je vidět, jestli koření nedochází. Taky úplná maličkost. Kořenky jsou teď takovou mojí malou radostí.
Věřím totiž tomu, že spousta událostí či věcí kolem nás, které nám přinesou pohodu do duše, jsou fakt maličkosti. Tak se nebojme radovat se z nich.
Související
-
Mirka Nezvalová: Kávové kukátko
Před rokem se mě vnučka Eliška snažila přesvědčit, že když nemám Facebook, tak žiju v úplně jiném světě. Nakonec jsem naléhání podlehla a facebookový si účet založila.
-
Mirka Nezvalová: Nenechte se ošulit
Čeština je nesmírně bohatý jazyk, který vám k jednomu výrazu často nabídne hned několik synonym. Význam ovšem zůstává naprosto stejný.
-
Mirka Nezvalová: Covidový šatník
Mám plnou skříň oblečení, některé ještě s cedulkami z obchodu od kamarádky Libušky. Důvod, proč už jsem se dávno v některém z outfitů neprošla na veřejnosti, je jasný.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
