Migrénu spouští stres i aromatické potraviny. Novou nadějí pro pacienty je biologická léčba

16. červen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Migréna, bolest hlavy, nemocná žena, lék, ilustrační foto

Úporná bolest hlavy, takzvaná migréna, je třetím nejčastějším onemocněním vůbec. V neurologické praxi je navíc úplně nejčastějším důvodem pracovní neschopnosti pacientů. Některé z nich prakticky diskvalifikuje ze života.

Migréna se projevuje nejenom bolestí hlavy, ale vyloučí člověka z jakéhokoli dění, donutí jej ulehnout, odsunout se do ústraní a přečkat dobu, než příznaky odezní.

„Jakákoli fyzická aktivita migrénu zhoršuje. Nemocný tedy není schopen běžných činností, postarat se o děti, cokoli. Vadí mu hluk, světlo, čichové vjemy. Někdy migrénu provází nevolnost, bolest vygraduje zvracením,“ popisuje Svatopluk Ostrý, primář neurologického oddělení nemocnice v Českých Budějovicích.

Příčiny migrény nejsou zcela jasné. Mechanismus je ale docela dobře známý vlivem určitých spouštěčů se mění látky v mozku a v oblasti kolem cév, které zásobují mozek a jeho obaly. Dojde k rozšíření cév a bolest hlavy se rozvine.

Jedním ze spouštěčů je stres. „I proto je výskyt onemocnění častější v hospodářsky rozvinutých zemích. Dalšími spouštěči jsou aromatické potraviny jako sýry, čokoláda, káva nebo alkohol. Dále spánkový režim – nedostatek spánku, ale i jeho přebytek. Migrenici své spouštěče obvykle znají, mohou tedy zčásti rozvoj onemocnění ovlivnit,“ uvádí Svatopluk Ostrý.

Záblesky v zorném poli i změny nálady

Samotné migréně asi u třetiny pacientů předchází takzvaná aura. Jde o soubor příznaků, které se vyskytují charakteristicky, zejména zrakové projevy, tedy záblesky a výpadky v zorném poli, deformace obrazu. Na ně později navazuje bolest hlavy.

U části pacientů se vyskytují i nespecifické příznaky, takzvané prodromy. „Jsou to změny nálady, předrážděnost, zvýšená citlivost, mírná nevolnost. Dají se přičíst lecčemu, ale tito lidé už vědí, co bude následovat,“ říká lékař.

Počátek záchvatu migrény je chvíle, kdy by měl člověk vzít přípravek pro akutní léčbu. Pozdější podání už nebývá účinné. Jde o léky ze spektra běžných analgetik, anebo specifické – takzvané triptany. Nezabrání vzniku migrény, ale zamezí projevům.

Čtěte také

Druhou skupinou léků jsou takzvané profylaktické preparáty. „Jedná se o medikamenty původně vyvinuté pro korekci jiných onemocnění jako vysokého krevního tlaku, epilepsie a podobně. V léčbě migrény se ale s úspěchem používají také, a to v situaci, kdy je záchvatů migrén tolik, že by nadužívání analgetik způsobovalo další problémy,“ vysvětluje Svatopluk Ostrý.  

Třetí možností je biologická léčba. „Ta je nová a zaměřuje se na látky, které jsou v příčinné souvislosti s rozvojem bolesti hlavy. Působí přímo na ně, anebo na místa, kde se tyto látky vážou a ovlivňují rozšiřování cév. Biologická léčba je tělu vlastní a působí velmi cíleně, specificky, úzce. Nežádoucích účinků je tedy velmi málo,“ popisuje lékař.

Je však podle něj třeba říct, že přes svou vysokou účinnost a pozitivní aspekty nemusí biologická léčba fungovat na každého. „Biologické léky jsou v oblasti migrény novinkou, teprve přicházejí na trh, probíhají klinické studie a zkušenosti s nimi teprve začínáme sbírat,“ uzavírá.

Spustit audio

Související