Moderní léky na cukrovku řeší víc problémů v jednom, snižují hladinu cukru i rizika dalších komplikací
Cukrovka je civilizační nemoc, kterou u nás trpí už přes milion lidí. Důvodů, proč počet Čechů s diabetem neustále roste, je podle lékaře českobudějovické nemocnice Ondřeje Vrtala mnoho.
„Jedním z důvodů je, že v dnešní uspěchané době se špatně stravujeme, málo hýbeme a dožíváme se vyššího věku. Tudíž je i více seniorů, kteří se své cukrovky dožili a teď plní statistiky,“ říká diabetolog interního oddělení Nemocnice České Budějovice.
Cukrovka je nejen nepříjemná, ale i nebezpečná. „Lidé se s ní obvykle potýkají velmi dlouho, a proto se většina pacientů dočká chronických komplikací. Mezi ně patří kornatění cév, zužování tepen a z toho vznikající infarkty, cévní mozkové příhody nebo ischemické choroby dolních končetin. Nemoc napadá i ledviny, oči, pojivovou tkáň. Vlastně neexistuje část těla, kterou by cukrovka nenapadala,“ vyjmenovává Ondřej Vrtal.
Infarkt prodělají diabetici třikrát častěji a mrtvici dokonce čtyřikrát častěji než ostatní lidé. Moderní léky se ovšem snaží těmto komplikacím předejít.
„Dříve se léčba soustřeďovala jenom na udržení glykémie v přijatelných mezích, dnes se díváme na člověka komplexně. Nové léky přinášejí řadu efektů v jednom. Mezi tři hlavní patří snižování hladiny cukru v krvi, to samozřejmě, dále zmenšení rizika ischemických komplikací, tedy mrtvic, infarktů, postižení cév, a také ochrana ledvin, očí a podobně. V neposlední řadě se snažíme snižovat hmotnost pacienta,“ vysvětluje diabetolog.
Obezita je spíše příčinou, ne následkem
Většina pacientů s cukrovkou druhého typu jsou totiž lidé s nadváhou. Obezita je u nich podle Ondřeje Vrtala spíše příčinou nemoci, nikoli jejím následkem. „Tito lidé mívají obvykle zvýšený břišní tuk a spolu s tím špatný metabolismus tuků, cukrů i bílkovin. To vede ke vzniku diabetu druhého typu,“ popisuje.
Shodit přebytečná kila je pro pacienty s cukrovkou druhého typu obtížné. „Proto vítáme, že moderní léky ovlivňují metabolismus, sekreci inzulinu, potlačují chutě a zpomalují vyprazdňování žaludku do střeva, takže pacient nemá takovou potřebu jíst. V některých případech se přechodně projevuje i nežádoucí účinek – nevolnost. Pro nás je ovšem vítaný, způsobí dočasné nechutenství a kýženou ztrátu hmotnosti,“ doplňuje Ondřej Vrtal.
Čtěte také
„Máme zkušenost, že u řady pacientů, kteří opravdu výrazně zhubnou, se cukr úplně normalizuje. Bohužel to neznamená, že by byli vyléčeni. Problém je totiž v tom, že v době, kdy cukr v normě neměli, už obvykle došlo k nevratným změnám na dalších orgánech těla,“ pokračuje.
Proto jsou tak důležité benefity nových druhů léků, včetně ochrany před druhotnými důsledky cukrovky. „Jde o takzvaná GLP 1 analoga nebo SGLT 2 inhibitory. Obvykle se podávají injekčně jednou denně nebo i jednou týdně. Většina pacientů si na to dobře a rychle zvykne,“ popisuje diabetolog.
Léky tohoto druhu jsou podle něj vhodné pro velkou většinu pacientů, ale ne pro každého. „Musíme brát v potaz, jak fungují další vnitřní orgány, proto sledujeme laboratorní výsledky. A také jsou tyto léky relativně drahé. Některým pacientům pojišťovna hradí léčbu plně, další skupiny vhodných kandidátů si na ni připlácejí, anebo si ji hradí zcela,“ uzavírá Ondřej Vrtal.
Související
-
Obézní dítě? Návyky musí změnit celá rodina
Celá čtvrtina českých dětí má nadváhu, 60 procent z nich dokonce obezitu. I když je občas příjemné zajít s potomky do cukrárny, vést bychom je měli ke zdravému stravování.
-
Za války cukrovka téměř vymizela, dnes zažíváme její epidemii. Žijeme totiž v nadbytku
O cukrovce se mluví jako o epidemii třetího tisíciletí. Jen u nás ročně přibude asi 16 tisíc případů. „Řadí se mezi civilizační nemoci,“ říká diabetoložka Lenka Dohnalová.
-
Jedinou cestou k trvalému zhubnutí je správný jídelníček a pohyb, připomíná lékařka
Předjaří je tady! Pomalu svlékáme kabáty a kozačky a chceme dobře vypadat. Je právě teď vhodné období pro redukční dietu nebo dokonce půst? Odpovídá lékařka Marie Skalská.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.