Martina Adlerová: Setrvačnost
Setrvačnost je – velmi zjednodušeně řečeno – síla, která nás po prvotním impulsu posouvá vpřed. A zároveň je to odpor tělesa ke změně rychlosti. Hm, vztaženo k lidskému životu opravdu zajímavé.
Jako děti jsme hračky na setrvačník milovaly. Měly jsme několik miniautíček, traktor a dokonce policejní auto. Tenkrát jsme si se setrvačností jenom hráli. Dneska na ni spoléháme.
Ráno se nějak nastartujeme, třeba studenou sprchou, manželskou hádkou, černou kávou nebo denním přídělem špatných zpráv. Rozeběhneme se dolů ze schodů nebo nastartujeme auto a pak jen doufáme, že nám tohle ranní nakopnutí vydrží až do večera.
Většina lidí žije svůj život tak nějak ze setrvačnosti. Chodí do práce, nakupují, jedí, spí a koukají se na televizi. Snaží se dojet co nejdál.
Ale dá se tomu nějak uniknout?
Nevím.
Taky mi někdy připadá, že jsem jak auto na setrvák, které ráno někdo natáhne a pak vypustí na dráhu, poraď si, jak umíš. Někdy dojedu až na konec, podaří se mi cestou splnit všechny povinné body, ale někdy se zastavím kus od startu, bez energie a bez cíle přešlapuju na jednom místě.
„S fyzikou se nedá bojovat,“ říkal náš učitel, „můžeme ji jenom pochopit. A podvolit se.“
Takže moc možností nemáme, co?
Jedno je ale jisté.
Tyhle texty ze setrvačnosti nevznikají.
A pevně doufám, že ani vy je z důvodu setrvačnosti neposloucháte.
Související
-
Martina Adlerová: Kam běží modrá liška
Když jsem byla malá, měli jsme doma knihu Kam běží modrá liška. Ve své dětské naivitě a přecitlivělosti jsem si představovala, že musí jít o nesmírně smutný příběh.
-
Martina Adlerová: Sebeovládání
Sebeovládání se dneska už moc nenosí. Je to buržoazní přežitek, asi tak jako dechová hudba a rumové pralinky. Máme prý projevovat své emoce, jinak si zaděláváme na průšvih.
-
Martina Adlerová: Tady zůstaneme
Kdysi jsem v nějaké galerii zůstala stát před obrazem, který vypadal jako malovaný pod stromem. Nad hlavou vám visela větev a naskytnul se vám dechberoucí výhled do dálky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
