Martina Adlerová: Setrvačnost
Setrvačnost je – velmi zjednodušeně řečeno – síla, která nás po prvotním impulsu posouvá vpřed. A zároveň je to odpor tělesa ke změně rychlosti. Hm, vztaženo k lidskému životu opravdu zajímavé.
Jako děti jsme hračky na setrvačník milovaly. Měly jsme několik miniautíček, traktor a dokonce policejní auto. Tenkrát jsme si se setrvačností jenom hráli. Dneska na ni spoléháme.
Ráno se nějak nastartujeme, třeba studenou sprchou, manželskou hádkou, černou kávou nebo denním přídělem špatných zpráv. Rozeběhneme se dolů ze schodů nebo nastartujeme auto a pak jen doufáme, že nám tohle ranní nakopnutí vydrží až do večera.
Většina lidí žije svůj život tak nějak ze setrvačnosti. Chodí do práce, nakupují, jedí, spí a koukají se na televizi. Snaží se dojet co nejdál.
Ale dá se tomu nějak uniknout?
Nevím.
Taky mi někdy připadá, že jsem jak auto na setrvák, které ráno někdo natáhne a pak vypustí na dráhu, poraď si, jak umíš. Někdy dojedu až na konec, podaří se mi cestou splnit všechny povinné body, ale někdy se zastavím kus od startu, bez energie a bez cíle přešlapuju na jednom místě.
„S fyzikou se nedá bojovat,“ říkal náš učitel, „můžeme ji jenom pochopit. A podvolit se.“
Takže moc možností nemáme, co?
Jedno je ale jisté.
Tyhle texty ze setrvačnosti nevznikají.
A pevně doufám, že ani vy je z důvodu setrvačnosti neposloucháte.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
