Martina Adlerová: Pocit sněhu

8. leden 2025

Rozhlasový sloupek

Na vysoké škole jsme se v rámci studia tělesné výchovy měli umět vžít do kůže výkonnostních sportovců a zažít jejich tréninkový dril, a také jejich emoce. Z tohoto důvodu jsme si zřejmě vytvářeli různé sportovní pocity, například pocit míče.

Pocit vody. Pocit skoku. A na lyžích pak pocit sněhu. Ten jsem měla obzvláště ráda. Znamenalo to, že se snažíte zažít sníh všemi smysly, ne jenom jako technický prvek, ale taky jeho strukturu, vůni a chuť. Bylo to důležité pro správnou jízdu a pro mazání lyží, což je i dnes hotová alchymie. Abychom se dokonale vcítili do sněhu, taky jsme stavěli iglú a pořádali koulovací bitvy.

Strašně ráda bych to ještě někdy zažila.

Jenže takové ty krásné bílé zimy z Ladových obrázků začínají být pro běžného smrtelníka nedostupné. Na ježdění za sněhem nemám prostředky, takže sníh už zažívám pouze zcela ojediněle.

Když potom náhodou napadne u nás na chalupě deset centimetrů sněhu, celá šťastná běžkuju přes zmrzlé krtince a mám tendence ukládat si sněhové koule do mrazáku.

A je to rok od roku horší.

Pocit sněhu už zažívám jenom tehdy, když ráno odstraňuju námrazu a škrabu auto.

A tak si říkám, jak to s tím sněhem nakonec dopadne.

Na Aljašku se odstěhovat nemůžu.

Ale třeba to bude letos lepší.

Jinak už mi zbývá jediné... Pořídit si větší mrazák.

autor: Martina Adlerová | zdroj: Český rozhlas