Martina Adlerová: Kouření
Tenhle sloupek se sice jmenuje Kouření, ale je spíše o touze a potřebě někam patřit. Všimli jste si, jak se na jakékoliv poradě, na libovolném zasedání či setkání po určité době vydělí z toho množství přítomných určitá skupinka a odejde pryč?
Původně třeba úplně cizí lidé se sejdou někde venku, před vchodem, případně za rohem (nebo na dvorku) a asi tak pět deset minut (a někdy mnohem déle) spolu nezávazně klábosí.
V naprosté většině případů přitom stojí v kroužku proti sobě, což je ideální uspořádání pro mezilidskou komunikaci, navazují oční kontakt, a baví se, jako by se znali odjakživa.
Dokážou konverzovat o počasí, kritizovat politiku i své nadřízené, sdělovat si nejnovější zážitky z dovolené i ze současného kulturního dění, v případě žen si často vyměňují recepty, chlapi si povídají vtipy. Jejich potřeba odskočit si takhle z každé uplynulé hodiny vytváří předpoklad, že se z nich nakonec stanou přátelé.
Vím to, protože tahle setkávání pozoruju každou druhou sobotu, kterou trávím ve škole, pozoruju je z okna a pořád sbírám odvahu připojit se k nim. Jenomže ono to bez té cigarety jaksi není ono. Jako byste chtěli z ničehožnic konvertovat k jinému náboženství. Jako nekuřačka nemám šanci proniknout do jejich spiklenectví. Takže se teď, navzdory celoživotnímu nekuřáctví, musím rozhodnout.
Jenže si pořád nevím rady.
Řeším totiž pořádné dilema: trendy elektronickou, nebo klasický cigáro?
Související
-
Martina Adlerová: Neteče voda
Neteče voda. Už zase. Jedete z práce domů a pod kopcem stojí cisterna. Místní rozhlas oznamuje, že voda nepoteče do druhého dne do večera, a to minimálně.
-
Martina Adlerová: Kdo nekrade...
Myslím si, že jako existuje milosrdná lež, měla by existovat i milosrdná krádež.
-
Martina Adlerová: Blbost a Pomíjivost
Základním znakem tohoto světa a existence čehokoliv vůbec je pomíjivost. Jenom si vezměte, jak rychle se všechno mění.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.