Ivan Mls: Stromek a čokoláda

30. prosinec 2024

Pobíháte mlsně kolem vánočního stromečku a už se těšíte na Tři krále, až ho budete likvidovat? Říkáte si, co je to za nesmyslnou otázku?

Ona zase není až tak nesmyslná, když vezmete v úvahu, že zelený, lesem vonící symbol Vánoc bývá ověšený nejen nepoživatelnými skelněnými ozdobami, ale také dutými či plněnými figurkami a štangličkami z čokolády, popřípadě z nějaké čokoládově se tvářící náhražky – pokud jsme si při koupi kolekce pořádně neprostudovali složení obsahu a šli hlavně po nejnižší ceně. Ale o to teď nejde.

I když o Vánocích máme k dispozici sladkostí habaděj a kolikrát se na ně už nemůžeme ani podívat, ty čokoládové figurky v pestrobarevných obalech visící provokativně na větvích stromečku, jsou prostě neodolatelným lákadlem. O to větším, že jsou zpravidla tabu.

Ozdobený stromeček je přece zásadní vánoční dekorací bytu a jakékoli průběžné oškubávání a očesávání by významně poškodilo jeho estetickou vyváženost. Nehledě na to, že škubání čokoládových figurek by mohlo zapříčinit i zvýšenou míru opadávání jehličí, a kdo se s tím pak má z těch koberců vybírat, že ano?

Ovšem je pravda, že jsou borci, kteří se se všemi těmito nástrahami dokážou vypořádat. Ostatně, zažil jsem to v dětství na vlastní kůži. Vánoční stromek u nás vždycky stál v blízkosti gauče, na kterém spával můj otec.

Ze svého glancu stromek nic neztrácel skutečně až do Tří králů, jenže pak přišla pohroma. Když jsme stromeček likvidovali, ukázalo se, že čokoládových figurek je na něm pomálu a moje těšení, že zrovna tomuhle čokoládovému pumprdlíkovi zabalenému do staniolu ukousnu hlavičku, vyšumělo naprázdno.

Tatínek mě totiž předběhl. Rafinovaně využíval toho, že vstával do práce jako první z rodiny, a tak si vánoční snídaně zpestřoval právě čokoládovými figurkami ze stromečku, který velmi nenápadně průběžně očesával. Dokázal skutečné mistrovství při aranžování prázdných staniolových obalů, takže na první pohled nikdo nepoznal, že na stromku  čokolády valem ubývá.

Na druhou stranu to mělo něco do sebe: Nestávalo se nám doma aspoň to, co mě jako děcko pak potkávalo při nejrůznějších návštěvách strýčků a tetiček, když mi ještě někdy i o velikonocích nabízeli k zakousnutí čokoládové figurky z vánočního stromku.

autor: Ivan Mls | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související

  • Ivan Mls: Generace

    Řeším generační problém. Nedávno jsem totiž zjistil, že patřím do silné poválečné generace, byť jsem o válce, myslím té druhé světové, slýchával jen z vyprávění pamětníků.

  • Ivan Mls: Šoupání časem

    Už se taky těšíte na noc ze soboty na neděli? Já velmi, a to ze zcela sobeckých důvodů. Budu si totiž moct přispat, aniž bych přišel pozdě do práce.

  • Ivan Mls: Přízemní mrazíky

    Tak už jsou zase tady. Zloduši, škodiči, neklamný důkaz, že s teplým ročním obdobím je zase na nějaký čas konec. Přízemní mrazíky.

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.