Martina Adlerová: Opusťte loď!
Někdy si připadám jako kapitán potápějícího se plavidla. To když k nám přijede neohlášená návštěva.
Jako třeba před týdnem: Oblečená do starých manželových montérek a s pirátským šátkem na hlavě se rýpu v záhoně. Psi mě pozorují znuděně, kočky znechuceně. Najednou všechno zpozorní: po příjezdové cestě se blíží neznámé auto.
Než stihnu cokoliv podniknout (třeba zařvat SOS, pochytat psy nebo se aspoň umýt), rozběhne se naše ohařka vozidlu vstříc. Bude sranda?
Řidič se dopustí fatální chyby. Stáhne totiž okénko. Následně se odehraje scéna jako z katastrofického filmu: šelma se vrhá vpřed a pasažéři v panice opouštějí palubu. Všemi možnými způsoby.
Tak tahle návštěva si kromě špinavých potahů odveze i psychický šok.
A takhle je to skoro vždycky.
A mohl by mi, prosím, někdo vysvětlit, proč si městské slečny oblékají k návštěvě venkova zásadně bílé kalhoty?
Dalším problémem jsou stále četnější alergie. Uvažovali jsme o tom, že zbudujeme na zahradě aseptický prostor pro alergické návštěvy. Ale nedostali jsme povolení.
Tak vyrábíme cedule.
Na té první bude vzkaz od lidí: Nasaďte si tepláky a respirátor.
Na té druhé vzkaz od našich koček: Přivezte šunku!
A na té třetí od našich psů: Opusťte loď!
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
