Martina Adlerová: Opusťte loď!

8. září 2021

Někdy si připadám jako kapitán potápějícího se plavidla. To když k nám přijede neohlášená návštěva.

Jako třeba před týdnem: Oblečená do starých manželových montérek a s pirátským šátkem na hlavě se rýpu v záhoně. Psi mě pozorují znuděně, kočky znechuceně. Najednou všechno zpozorní: po příjezdové cestě se blíží neznámé auto.

Než stihnu cokoliv podniknout (třeba zařvat SOS, pochytat psy nebo se aspoň umýt), rozběhne se naše ohařka vozidlu vstříc. Bude sranda?

Řidič se dopustí fatální chyby. Stáhne totiž okénko. Následně se odehraje scéna jako z katastrofického filmu: šelma se vrhá vpřed a pasažéři v panice opouštějí palubu. Všemi možnými způsoby.

Tak tahle návštěva si kromě špinavých potahů odveze i psychický šok.

A takhle je to skoro vždycky.

A mohl by mi, prosím, někdo vysvětlit, proč si městské slečny oblékají k návštěvě venkova zásadně bílé kalhoty?

Dalším problémem jsou stále četnější alergie. Uvažovali jsme o tom, že zbudujeme na zahradě aseptický prostor pro alergické návštěvy. Ale nedostali jsme povolení.

Tak vyrábíme cedule.

Na té první bude vzkaz od lidí: Nasaďte si tepláky a respirátor.

Na té druhé vzkaz od našich koček: Přivezte šunku!

A na té třetí od našich psů: Opusťte loď!

autor: Martina Adlerová | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?