Martina Adlerová: Hlídač nadváhy

26. únor 2024

Největší audioportál na českém internetu

Ilustrační foto | Foto: Fotobanka Profimedia

Martina Adlerová: Hlídač nadváhy

Asi všichni víme, že existují nástroje a aplikace, které vám spočítají, kolik kalorií přijmete kterým pokrmem, a kolik jich spálíte při jaké pohybové činnosti. Sporttestery, fitness hodinky, krokoměry...

Osobně bych místo chytrého telefonu s touto aplikací raději doporučila chytrého psíka.

Jezevčíka, nebo klidně třeba irského teriéra, který neomylně pozná každé vaše deko navíc a zasadí vám bez milosti osudnou ránu zkrácením pásku u kalhot či u županu. Když přiberete, už se neoblečete.

Na tuto myšlenku mě přivedl můj vlastní pes. Před Vánocemi mi zkrátil pásek županu o deset centimetrů.

Župan jsem ještě pohodlně zavázala. Po Vánocích však uhryzal dalších deset. Župan zavážu jen tak tak. Beru to jako poslední výstrahu, že mám začít hubnout. Kdykoliv si vkládám do úst něco sladkého nebo nezdravého, zvláště ve večerních hodinách, psík se na mě přísně podívá a chňapne po pásku. Raději sousto zase odložím. Přece jen: tloustnout znamená stárnout. A pásky k županům se samostatně neprodávají. 

V poslední době se to ještě zhoršilo: moje tělo zřejmě začíná stávkovat. Při konzumaci mléčné čokolády mi několikrát za sebou vypadla keramická zubní korunka. Znamená to, že celý organismus protestuje proti nevítaným kaloriím? Ale co dělat? Čokoládu prostě miluju…

A jak to dopadlo? Výměna zubní korunky mě přišla na pět tisíc, svého psa vyměnit nechci, takže mi nezbývá než začít sportovat.

Nebo objednat nový župan s extra dlouhým páskem. 

autor: Martina Adlerová | zdroj: Český rozhlas

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.