Martina Adlerová: Časopisy
Časopis pro moderní ženu a volné odpoledne. Co víc si přát?
Začínám úvodníkem, kde se dozvím, že letošnímu létu udává tón barva lila, takže následují: lila zavinovací sukně vhodná leda tak pro barbínu, lila obří náušnice, které vám stáhnou ušní lalůčky až ke kolenům, a samozřejmě lila boty, takže opět balerínky na scénu. Zase ty placaté šlupinky bez jakéhokoliv podpatku, s tak tenkou podrážkou, že při chůzi cítíte nejenom každý kamínek, ale i odhozený vajgl.
Další v pořadí jde téma letní dovolené a přehled přímořských destinací, ruku v ruce s nabídkou léků na cestovní nevolnost a zažívací obtíže. Super kombinace!
Inzertní část: Fuchsiové autodoplňky, designová brutálně fialová lampa za třicet tisíc, všechno tak zvané must-have.
Kuchařská příloha: grilovaná jehněčí kýta s brusinkami, ideální pro čtenářky-vegetariánky. Teda hlavně ty brusinky.
Reklamní nabídky: A hele, vypadá to, že bez robotické zahradní sekačky a interiérové čističky vzduchu se letos prostě neobejdu.
Na závěr časopisu se poučím, jak efektivně pojistit svůj majetek a jak vytvořit portfolio majitele nemovitosti. Tady většinou končím s dechem a odkládám dočtení časopisu na jindy. Na neurčito. Na nikdy. Pokud jsem ale v kondici, dozvím se z horoskopu, že ve středu a ve čtvrtek, až bude „Luna v Rybách“, čeká mě cituji: „zajímavá schůzka, ze které se možná vyvine i nová láska“.
To už je na mě moc.
Zvládla jsem šarlatové autopotahy, přežila jsem grilované jehně, ale hlavně mi proboha neposílejte do cesty nějakého nového amanta, šamstra nebo šviháka. Určitě by dorazil v košili barvy lila.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.