Ivan Mls: Bez známek

Jejich nástupci se už nebudou moci chlubit babičkám a dědečkům jedničkami či dvojkami, žádat přimhouření oka nad trojkami či krčit rameny nad čtyřkami. Od příštího školního roku totiž čeká prvňáky pouze slovní hodnocení.

Místo strohého číselného ocenění schopností či neschopností v daném předmětu tak přijde na řadu květnatý slovní popis, z něhož si čtenář musí teprve vydedukovat, jak na tom asi tak dotyčné dítě je.

Babičky a dědečkové současných prvňáčků se tak mohou tetelit blahem, že je tahle razantní změna v hodnocení vnoučat ještě mine. A v pololetí či na konci školního roku na první pohled ještě uvidí, jak na tom prvňák je. A patřičně ho pochválí a ocení.

Oněm budoucím prvňákům opravdu nezávidím. Ti současní se ještě budou moci pochlubit jedničkami či dvojkami a mít to jako motivaci. Jejich následovníci dostanou vysvědčení s textem, který možná sami bez pomoci ani nedokážou přelouskat, natož usoudit, jak na tom v porovnání se spolužáky jsou.

Taky dobře: Trojkaři a čtyřkaři nebudou závidět jedničkářům a dvojkařům a ti druzí se zase nebudou vyvyšovat nad ty první… Trochu přeháním, samozřejmě. Ale na druhou stranu, když bude Pepíček podle slovního hodnocení „snaživý a šikovný“, je to víc nebo míň než v případě Honzíka, který je „pilný a pracovitý“?

Pokrok samozřejmě nezastavíme, ani ve školství. Navíc slovnímu hodnocení dnešní moderní doba přímo nahrává. Na dveře ťuká všude dostupná a velmi ochotná umělá inteligence, pro kterou je přímo brnkačka na počkání vystřihnout - na základě několika málo údajů - excelentní hodnocení, které nikoho neurazí. Zkuste si to sami.

Takže být dnešním prvňákem, vysvědčení, které dostanu, bych opatroval jako oko v hlavě. Jednou bude s těmi několika prostými číslicemi cenným historickým dokladem…