Zdravotním sestrám dnes pomáhají moderní technologie, ale stále je potřeba lidskost, empatie a umění komunikace

Kdyby se zdravotní sestra z roku 1946 najednou ocitla v dnešní nemocnici, překvapily by ji především moderní technologie. Základ její práce ale zůstává stejný. „Člověk potřebuje stále člověka. Ač jsme obklopeni technologiemi a umělou inteligencí, pořád je třeba empatie, lidskost a umění komunikovat s lidmi,“ říká Karel Štix.

Karel Štix|foto:Judita Šímová, Český rozhlas

Právě komunikace je podle něj jednou z oblastí, v níž mají dnešní studenti větší potíže než jejich předchůdci. Vyrůstají totiž ve světě mobilů, sociálních sítí a stručných zpráv. „Dneska je tendence všechno zkracovat, vyjadřovat se velmi stručně, často v symbolech. A lidé také málo čtou. Přitom přesně se vyjádřit je ve zdravotnictví velmi důležité,“ vysvětluje.

Profesionálové, ne jen nadšenci

Práce ve zdravotnictví bývá často označována za poslání. Karel Štix si ale myslí, že samotné nadšení pro pomoc druhým nestačí. „Rozšířil bych to ještě o profesionalitu. Člověk musí mít znalosti, dovednosti, schopnost rozhodovat se správně a přemýšlet o problému. Pracuje totiž s člověkem a někdy to rozhodnutí platí jen jednou,“ upozorňuje.

Zdravotnické školy musí reagovat také na rychlý vývoj medicíny. Studenti se učí pracovat s novými technologiemi a využívají například simulační výuku, která je dokáže už během studia lépe připravit na skutečnou praxi.

Otevřenost a empatie ale současným studentům také nechybí. „Nemůžeme říct, že by mladá generace byla špatná. Jsem hrdý na to, že naše sestřičky jsou v nemocnicích chválené, protože se chovají hezky a slušně, a tu empatii určitě mají,“ komentuje ředitel českobudějovické zdravotnické školy.

Chlapci už nejsou výjimkou

Zdravotnickou školu v Českých Budějovicích, včetně jejích detašovaných pracovišť dnes navštěvuje téměř 900 mladých lidí. Přibližně 13 procent z nich tvoří chlapci. Podle Karla Štixe jsou ve zdravotnictví přínosem, uplatnění nacházejí mimo jiné v ošetřovatelských profesích a dobře zvládají práci s moderní technikou.

Zdravotnické školy stále evidují velký zájem o ošetřovatelské obory. Problémem ale zůstává systém vzdělávání praktických a všeobecných sester a otázka jejich kompetencí. Jak podotýká Karel Štix, o změně tohoto systému diskutuje už řadu let.

Absolventi práci najdou

Zájem o absolventy zdravotnických škol je stále velký. Zatímco ve velkých městech je absolventů dostatek, menší nemocnice a zařízení v periferních oblastech se potýkají s jejich nedostatkem. Právě proto českobudějovická zdravotnická škola otevřela detašovaná pracoviště v Prachaticích a Strakonicích, kde připravuje další praktické sestry.

Inspiraci škola hledá také v zahraničí. Studenti i učitelé vyjíždějí v rámci programu Erasmus do různých evropských zemí i mimo Evropu. Podle Karla Štixe například v Izraeli viděli výrazně širší kompetence zdravotníků a vysokou míru jejich samostatnosti.

„Zdravotnická praxe v zahraničí je výzva, to není hrozba,“ dodává. Studenti si podle něj po návratu často ještě více uvědomí, co všechno české zdravotnictví nabízí.

Oslavy osmdesátileté školy

Českobudějovická zdravotnická škola si své výročí připomíná řadou akcí. Součástí oslav je průvod městem, den otevřených dveří i společenský reprezentační ples. Do školy se mohou vrátit také její bývalí studenti.

A právě absolventi jsou pro Karla Štixe jednou z největších připomínek toho, jak dlouhou cestu škola urazila. „Potkávám je všude, protože v praxi jsem už téměř čtyřicet let a na zdrávce šestadvacet. Absolventy mám opravdu ve všech pozicích a na všech možných místech,“ usmívá se.

Celý rozhovor s ředitelem českobudějovické zdravotnické školy Karlem Štixem si pusťte v přehrávači výše.