Manžel ji týral psychicky i fyzicky. Budějovické centrum řeší ročně desítky takových případů

25. listopad 2019 16:43

Největší audioportál na českém internetu

Ilustrační foto | Foto: Fotobanka Profimedia

Třicátnici Janu začal partner fyzicky a psychicky týrat, už když čekala jejich první společné dítě. Po dvou letech trápení se odstěhovala do jiného kraje a za pomoci Intervenčního centra českobudějovické Diecézní charity žije nový život.

Příběh Jany i dalších žen připomíná Mezinárodní den za odstranění násilí páchaného na ženách, který připadá na 25. listopad.

„Asi po osmi letech, kdy jsem žila sama se synem, jsem si našla přítele. Byla to velká láska, pro všechny byl ideální partner. Když jsem otěhotněla, začalo přivlastňování, byla jsem spíš majetek a začalo peklo,“ vzpomíná Jana.

„Když jsem neposlechla, byl kravál. Nejprve to začalo pěstí do stolu, házením nábytku a třískáním dveří, pokračovalo to taháním za vlasy a pak už to bylo krutější,“ popisuje.

Příběhů, jako je tento, řeší českobudějovické intervenční centrum ročně desítky. Než se Jana odvážila říct si o pomoc, uplynuly dlouhé měsíce.

„Já jsem nehledala pomoc pro sebe, ale pro partnera. Sousedka mých rodičů mi domluvila schůzku s primářkou psychiatrie s tím, že tam půjde partner. On souhlasil, ale na schůzku se nakonec nedostavil. Já už jsem na tom byla hodně špatně psychicky, zhroutila jsem se a skončila jsem v péči psychiatra já,“ vypráví Jana.

Odborníci na psychiatrii jí také rovnou dali adresu intervenčního centra. „Došla jsem tam, vysvětlila, jaká je situace, a oni mi nabídli okamžitou pomoc, že mě můžou schovat do azylového domu, že sepíší papíry pro soud a sociálku,“ líčí. Nyní, pět let od prvního ataku partnera, Jana centrum stále navštěvuje.

Čtěte také

Intervenční centrum v Českých Budějovicích pomáhá týraným ženám už dvanáct let, vede ho Dana Bedlánová. Situace se podle ní v posledních letech změnila v tom, že oběti se mohou domoci velké pomoci. „Intervenční centra byla zřízena v roce 2007, vzniklo jich patnáct po celé republice, pak existují krizová centra, jsou psychologové, psychiatři, takže já bych řekla, že oběti, když chtějí, tak najdou pomoc,“ říká.

Nejde přitom podle ní jenom o psychické a fyzické násilí, ale také násilí sociální a ekonomické. „Je to takhle provázané. Násilník nejdřív oběť odstřihne od společnosti a chce ji mít pro sebe, nechce, aby se stýkala s kamarády a původní rodinou, postupně ji začne terorizovat psychicky, případě potom i fyzicky,“ dodává.

Ročně policie vykáže v Jihočeském kraji v průměru necelých šest desítek násilných osob. Ohrožené jsou v naprosté většině ženy.

Mohlo by vás zajímat