V Červeném Dvoře se dřív léčili starší alkoholici, dnes hlavně mladí lidé závislí na tvrdých drogách a také internetu
Psychiatrická léčebna Červený Dvůr byla na Českokrumlovsku založena v roce 1966. Může se zdát, že se tu zastavil čas, ale i v zařízení pro léčbu závislostí se projevila změna společnosti za posledních třicet let.
Příběhy pacientů, které tu můžete slyšet, jsou sice podobné jako kdysi, ale přece jen jiné. V současnosti se v Červeném Dvoře léčí například Přemysl Jakubka. „Jsem závislý na pervitinu a marihuaně už po dobu šestnácti let,“ říká.
V minulosti se mu podařilo pět let abstinovat. „Pak jsem si našel přítelkyni, která mi tvrdila, že není závislá, ale po nastěhování do bytu jsem zjistil, že bere drogy. Po týdenním odolávání jsem to nevydržel a dal jsem si s ní,“ vypráví.
Po dalším půlroce užívání drog se Přemysl Jakubka rozhodl, že s tím chce skoncovat. „Nastoupil jsem do Bohnic. Tam jsem byl dva měsíce a zjistil jsem, že na recidivu je to krátká doba, tak jsem nastoupil ještě do Červeného Dvora. Tady budu končit 13. prosince a do Prahy se nevrátím, to je pro mě rizikové prostředí. Budu bydlet v Českých Budějovicích a docházet na skupiny a různé programy do Červeného Dvora,“ doplňuje.
Psychiatrickou léčebnou Červený Dvůr projde ročně 700 až 900 pacientů. Za posledních třicet let se jejich skladba zásadně změnila. „Rok 1989 přinesl pozitiva v tom, že lidé jsou volnější a svobodnější, ale i negativum, že se do republiky dostaly drogy a vznikl drogový trh,“ vysvětluje primář Jiří Dvořáček.
Následující roky na počátku 90. let označuje jako zlomové. Z léčebny protialkoholní se totiž v této době stala léčebna především protidrogová.
Terapie už nemůže být stejná pro všechny
„Pacienty před třiceti lety byli většinou dospělí alkoholici. Když v té době někdo bral drogy, byl vesměs zavřený za příživnictví. Občas se objevil nějaký zdravotník, který zneužil léky v nemocnici, nebo člověk s chronickým onemocněním, který bral něco na bolest, ale takoví ti typičtí uliční toxikomani dnešní doby, to dříve nebylo,“ popisuje primář Jiří Dvořáček.
Mezi dnešními pacienty léčebny Červený Dvůr je 65 procent závislých na tvrdých drogách, převážně se jedná o mladé lidi. „Zjednodušeně řečeno, dřív tu byli alkoholici, kteří měli před pitím rodinu i práci, a v terapii šlo o vrácení toho, co už bylo vytvořeno. Teď u těch mladých lidí není vytvořeno nic. S tím se musela změnit terapie,“ připomíná primář.
Čtěte také
Terapie se dnes více přizpůsobuje jednotlivým osobnostem. „Dříve jsme všichni žili víceméně podobným životním stylem, byli jsme víceméně jedna sociální skupina. Dneska lze žít jakkoli, životní hodnoty se rozmělnily a všechno se musí individuálně pasovat na konkrétního člověka. Nelze v ničem používat paušální vzory, jak to bylo možné dříve,“ vysvětluje.
Novodobé období ilustruje i příběh Marka Landy. Ten má za sebou osmnáctileté životní peklo jménem závislost, se kterou si začal už brzo, dokonce na základní škole. Pak ale přišel zlom, léčba a nyní se snaží pomáhat i ostatním.
Začal dokonce pracovat na částečný úvazek jako takzvaný peer asistent. „Náplní mojí práce v Červeném Dvoře je, že beru klienty na různé terénní akce, volnočasové aktivity. Myslím, že je hrozně důležité, že tu s nimi prostě je někdo, kdo má také tu zkušenost,“ popisuje.
Karbanictví nahradila virtuální realita
Zároveň Marek Landa se svými kamarády, kteří mají podobný osud, založil spolek Fakt. Toto dnes už oficiální sdružení pomáhá zůstat u abstinence těm, kteří už léčbu v ústavních zařízeních absolvovali.
Navíc rozjel v Červeném Dvoře ještě jeden projekt, dokazuje to místnost plná beden s knihami. „Já jsem hodně proti tomu, aby se vyhazovaly knížky, tak jsem se s panem primářem dohodl, že by bylo možné založit v Červeném Dvoře knihovnu. Dal jsem výzvu na Facebook, za 14 dní jsem už navozil pět tisíc darovaných knih a pořád se mi lidé ozývají,“ ukazuje.
Závislosti jsou možná stejně staré jako lidstvo samo, ale za posledních třicet let se jejich okruh rozšířil asi nejvíc v historii. „Kromě těch nealkoholových drog se s dobou a technologií mění nelátkové závislosti. Takové to klasické karbanictví a sázkaření minulé doby už je pryč, ale dneska jde všechno přes internet a přichází závislosti na různých online hrách, virtuálních realitách, a to se teprve rozvíjí,“ uvádí primář Jiří Dvořáček.
Pozitivní změnou uplynulých třiceti let je ale podle něj, že vzniklo mnoho preventivních programů. „Spousta lidí má možnosti řešit problém zavčasu, k tomu se ohromně zvýšilo povědomí o zdraví člověka, zdravém životním stylu a má to i uvnitř člověka hodnotu. Mnoho lidí se snaží něco se sebou udělat ještě před příchodem do terapie,“ uzavírá.
Související
-
18 let byl těžce závislý na alkoholu a drogách, překonal to a dnes pomáhá i ostatním
Čtyřiatřicetiletý Marek Landa má za sebou životní peklo jménem závislost. S drogami přišel do kontaktu brzo, padl na dno. Pak ale přišel zlom a nyní se snaží i pomáhat.
-
V Červeném Dvoře léčí závislosti jinak. Nemají mříže na oknech ani zamčené dveře
Červený Dvůr na Českokrumlovsku jako jediný v republice léčí lidi se závislostmi novým způsobem. Je tu důležitá osobní svoboda, individuální přístup a pravdivý vztah.
-
V léčebně Červený Dvůr se sešli bývalí pacienti. Někteří abstinují i 45 let
45 let abstinuje Ivan Štublajter, který se zbavil závislosti na alkoholu v jihočeském Červeném Dvoře. On a další úspěšní pacienti se v léčebně sešli na pravidelném srazu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.