Literární matiné

TIPY knihkupce Radoslava Jiříka:

Zdeněk Svěrák: Nové povídky
Kdo pochybuje, že je Zdeněk Svěrák dobrý spisovatel, ať si přečte knížku jeho nových povídek. V adventním čase pookřeje – témata se dotýkají našich každodenních životů, nechybí nápady, vtip, a hlavně laskavý humor.

Zdeněk Svěrák: Nové povídky|foto: Nakladatelství Fragment

Václav Vokolek: Český rok
Klasická kniha lidových tradic „po vokolkovsku“ – pověsti, hádanky, hry podle ročních období.

Václav Vokolek: Český rok|foto: Nakladatelství Plus

NÁŠ HOST:

Hostem Literárního matiné je kulturní historička Dagmar Blümlová, která vydala dosud knižně nepublikovanou přednášku Františka Halase o poezii. Knížka se jmenuje Dát život němým věcem světa a ilustracemi ji doprovodila Renata Klogner Štolbová. Dagmar Blümlová líčí, jak Halasův text objevila.

František Halas: Dát život němým věcem světa|foto: Společnost pro kulturní dějiny

RECENZE Jaromíra Slomka:

Jan Sokol: Jak jsem se měl na světě
V edici Osudy, kterou vydává Radioservis ve spolupráci s Českým rozhlasem, vyšla další pěkná knížka. Jejím autorem je český filozof Jan Sokol. Kapesní knížky této edice – zatím jich vyšlo pět - výběrově připomínají rozhlasový vzpomínkový cyklus, vysílaný obvykle po pět dní v týdnu na stanici Vltava. Také Jan Sokol, předpokládáme, v tomto cyklu vystoupil, také s ním hovořil nějaký rozhlasový redaktor či redaktorka, také Sokol odpovídal na všelijaké otázky, které nakonec byly vymazány, aby vznikl dojem monologu. V knížce o tom však nečteme ani slovo, žádný úvod, žádnou ediční poznámku, takže máme dojem, že to je primárně psaný text, nikoli přepis mluveného slova. Ale na tom vlastně nezáleží. Také toto vzpomínání bilancuje celý život, v případě Jana Sokola život docela pestrý a vnitřně bohatý. Jana Sokola máme v paměti jako kandidáta na funkci prezidenta České republiky v roce 2003, předtím jako poslance, nyní především jako děkana Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. To, co o sobě říká v knížce s poněkud rozverným titulem Jak jsem se měl na světě, neobyčejně plasticky a sugestivně doplňuje a rozšiřuje suché slovníkové heslo. Od začátku je to četba velmi přitažlivá. Dětství, mládí, rodiče, prarodiče, prostě rodinné prostředí a tak dále, to vše dovede Sokol vylíčit slovy nehledanými. Dovede být i jemně vtipný, příkladem budiž hned začátek druhého odstavce: „Budu mluvit o sobě, poněvadž to jinak nejde, o blízkých lidech a o své práci. Měl jsem výborné rodiče, kteří se o mne a o bratra příkladně starali. Maminka byla s námi doma, a i když doba mého dětství nebyla idylická – narodil jsem se krátce před válkou -, rodičům se podařilo nás děti odstínit od starostí, kterých měli až dost. Táta postavil před válkou skromný domek v Břevnově; byly mně dva roky, když jsme se do něj stěhovali. Měli jsme zahradu, kolem byla krásná krajina, a později jsme mívali i psa.“ Kapitoly v tomto chronologickém vyprávění mají názvy Dětství, Válečná léta, Třetí republika, Zlatnická dílna, Šedesátá léta, Počítače, Osmašedesátý, Disidenti, Parlament a politika, Ministr a prezidentský kandidát, Univerzita, Amerika, Od prstýnků k filozofii, O naději a víře. Jejich hlavním znakem je neokázalost. Když mluví o své práci v disentu (mimochodem: jeho tchánem byl filozof Jan Patočka), poví to Sokol takto: „Nikdy jsem nebyl přes noci ani v cele předběžného zadržení a výslechy jsem pochopitelně měl, ale doufám, že to ani rodinu nějak moc nepoškodilo.“ To není falešná skromnost, to je skromnost opravdová, která jednoduše patří k základní výbavě Sokolovy osobnosti. A prohraná prezidentská volba? Pro Sokola určitě ne životní tragédie. Jen utrousí: „Po vyhlášení výsledků mi Klaus přešil podat ruku, pak jsme oba poslancům poděkovali a my se ženou jsme jeli do školy, kde už na nás všichni čekali, a slavili jsme až do půlnoci.“
Úhrnem: milá knížka a také důležitá. Asi v lavině dalších a dalších, zhusta zbytečných titulů zapadne, avšak neměla by.

Jan Sokol: Jak jsem se měl na světě|foto: Radioservis

TIP Z REGIONU:

Jeden regionální tip jsme dostali z Horní Plané. Nakladatelství Lenka Hůlková – Srdce Vltavy přichází s edicí Stará Šumava zaniklá a proměněná. Jako první v ní vychází knížka Horní Planá a okolí, kterou napsal Petr Jelínek, a obrazovým materiálem doplnila Lenka Hůlková. Seznámíme se s proměnami Hornoplánska zejména po roce 1945 a prohlédneme si na dvě stovky starých fotografií. Křest knihy se koná v Městské knihovně v Horní Plané v úterý 13. prosince 2011 v 18 hodin.

SOUTĚŽ:

Odpověď na minulou soutěžní otázku: Luigi Pirandello. (93 odpovědí správně, 1 chybně)

Výherci: M. Fejt, B. Kadečková, E. Kantorová, V. Lencová, A. Pecháčková, O. Voláková.

Nová otázka: 12. prosince 1821 se narodil francouzský spisovatel Gustav Flaubert, který se proslavil hlavně románem Paní Bovaryová. My se ale ptáme na jiné jeho dílo, a to román, jehož děj se odehrává v daleké minulosti, ve starověkém Kartágu. Na pozadí bouřlivých vojenských střetů se odehrává milostný příběh, jehož hrdinka dala románu jméno – nápověda je tedy velká a hádanka není obtížná.

Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 01 České Budějovice, nebo na e-mail: Hana.Soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.