Lidé v Táboře kritizují přestavbu husitského kostela. Ta navíc začala bez povolení

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Farského ulice, husitský kostel Tábor

Potíže provázejí rekonstrukci husitského kostela ve Fügnerově ulici v Táboře. Přestavba významné památky české předválečné architektury totiž začala bez povolení úřadů. Pokud ho církev nezíská, bude muset černou stavbu odstranit a vše uvést do původního stavu.

Úpravy stavby z roku 1939 se některým členům husitského nezamlouvají. „Já jsem si toho všimla, když jsem tady projížděla, bylo to zaděláno dřevotřískovou deskou a následně zmizely hezké dřevěné dveře, které sem pasovaly, a je tu tahle přestavba,“ popisuje paní Jindra.

Mezi kritiky patří i Karel Šmejkal. „Jestliže je tahle stavba funkcionalismus, tak ty nové dveře a okno se k tomu vůbec nehodí. Je to jako pěst na oko,“ říká.

Slova farníků potvrzuje i městský architekt Miloš Roháček. „Jedná se o jednu z mála hezkých architektur v Táboře, je to hodnotná puristická stavba, hodnocená zejména díky konstrukci nad kolumbáriem, to bylo odvážné řešení. Je to čistá architektura, dveře navazovaly na hlavní okno, teď je to všechno porušené,“ komentuje.

Vedení Československé církve husitské přestavbu zdůvodňuje potřebou vybudovat bezbariérové toalety a kanceláře, které se přestěhují z obytné části budovy. Navíc se podle tajemníka plzeňské diecézní rady Richarda Ferčíka jedná o dočasné řešení po dobu rekonstrukce kolumbária a dalších prostor husitského sboru.

„Ten zásah byl udělán nejněžnějším způsobem, jakým se to dá udělat. Jednalo se jenom o sádrokarton, vložené prvky, které jsou dočasné a nebudou tam muset být navždy. Jakýkoli zásah do příček nemá žádný statický dozvuk,“ zdůrazňuje.

V současnosti jsou všechny stavební práce pozastaveny. Vedení plzeňské diecéze zatím nemá na rekonstrukci stavební povolení. Stále se tedy jedná o černou stavbu, která může být v krajním případě odstraněna.

Spustit audio
autor: Jan Kopřiva

Odebírat podcast

Související