Lidé rozhodli, že chtějí založit úplně novou obec. Ta má za sebou první rok existence

Polná na Šumavě se 1. ledna 2016 oddělila z vojenského prostoru Boletice. „K tomuto datu došlo k uzákonění vzniku obce, nicméně ten proces trval už asi od roku 2007. Tehdy byly první signály, že armáda bude nějakým způsobem zmenšovat rozlohy svých výcvikových vojenských prostor,“ připomíná starosta Polné Jaroslav Pavlíček.

Takové zrození nové obce je podle něj jedinečné. V naší zemi totiž dosud vznikaly obce pouze dvěma způsoby - buď byly založeny kdysi dávno v historii, nebo vznikly dělením či slučováním stávajících obcí. Až v loňském roce se na místech bývalých vojenských prostor objevilo šest úplně nových obcí, mezi nimi jedna jihočeská.

Unikátní bylo už to, že nejprve obyvatelé rozhodovali v anketě. „Že armáda uvolní tyto prostory, bylo jasné. Pak záleželo jenom na lidech, zda se chtějí přidružit k nějaké stávající obci, nebo vytvořit obec samostatnou. My jsme se rozhodli pro samostatnou obec, tak vznikl přípravný výbor, který to směřoval tímto směrem,“ vypráví Jaroslav Pavlíček.

Polná na Šumavě, redaktor Zdeněk Zajíček a starosta Jaroslav Pavlíček|foto: Hana Zajíčková

Polnou na Šumavě nejprve vedl státem jmenovaný správce, pak bylo v mimořádných volbách zvoleno zastupitelstvo, které následně vybralo starostu. Jaroslav Pavlíček přiznává, že o tuto funkci ani neusiloval. „Chtěl jsem mít pouze vliv, rozhodně mi nebylo jedno, co bude s obcí, ale že se stanu starostou, to jsem vůbec netušil. Nicméně šel jsem do toho s lidmi, s nimiž mám hodně podobné názory na vývoj v obci, takže o všem diskutujeme a snažíme se, aby obec nebyla chudá a abychom jí nevytvořili příliš dlouhé závazky. Příští rok budeme mít volby jako ostatní obce, a i kdyby přišlo jiné zastupitelstvo, chceme předat obec v kondici,“ komentuje.

Když se Jaroslav Pavlíček stal prvním starostou v historii Polné na Šumavě, nejprve si podle svých slov otevřel zákon o obcích, aby věděl, co ho čeká. „Když už obec staletí funguje, tak je to pro nového starostu asi snazší. My jsme ale museli začít od nuly, dokázat, aby se odvážely odpadky, aby odtékala splašková voda, aby se sekala tráva, vyřešilo se přebírání majetku od armády, bylo toho zkrátka hodně,“ popisuje.

Polná na Šumavě má čtyři části, žije zde 200 obyvatel. Obec řídí sedmičlenné zastupitelstvo, jehož všichni členové jsou neuvolnění. „Všechno děláme ve volném čase. Je to hlavně kvůli rozpočtu, protože kdyby obec měla zaplatit starostu podle tabulky, tak to vyjde na spoustu peněz,“ vysvětluje.

Starosta a zastupitelé tak podle jeho slov úřadují, kdy se dá. „Já jsem zaměstnán jako hasič, tak po odsloužení svého čtyřdenního turnusu, mám pět dní volna, které věnuji této práci. Pak už nerozlišuji, jestli je sobota nebo neděle. I ostatní lidé věnovali zdarma obci spoustu svého času a je to vidět. Když sem přijede někdo, kdo to tu znal dřív, říká, že se to tu hodně zvelebilo, a to jsme na začátku,“ připomíná Jaroslav Pavlíček.

Za uplynulý rok starostu i ostatní zastupitele těší hlavně to, že obec funguje a že si lidé, kteří kolem projíždějí, všimli změn|foto: Hana Zajíčková

Za uplynulý rok jej těší hlavně to, že obec funguje a že si lidé, kteří kolem projíždějí, všimli změn. Polná na Šumavě má ale stále na čem pracovat. „Chybí nám infrastruktura, základní vybavení jako obchod nebo dětské hřiště. Máme pár budov, které potřebují lidskou ruku, ale všechno je na dobré cestě,“ říká starosta.

V letošním roce by podle něj výsledky měly být ještě více vidět. „Doufáme, že už se budeme moci věnovat rozvoji něčeho, co bude vidět. Pokusíme se například zavést kulturní život. Myslím si, že pro nás bude zlomový až tento rok, protože dosud jsme dělali věci, které jsou pro ostatní obce spíš nepochopitelné, protože tam to funguje. Teď chceme začít něco budovat, pokusíme se získat dotace, opravit budovy, vybudovat společenský dům, abychom se měli kde scházet,“ uzavírá Jaroslav Pavlíček.