Letiště pro bezmotorové stroje bylo na vrchu zvaném Dubičák u Budějovic. Zaniklo kvůli jinému letišti
Vydáte-li se na lyžařskou sjezdovku v Dubičném u Českých Budějovic, při použití vleku budete míjet drobný les. Na jeho okraji se nachází památník, který připomíná první svahové letiště pro bezmotorová letadla v jižních Čechách.
Dlouhý vrch, lidově Dubičák, se díky optimálnímu převýšení nad terénem a klimatickým podmínkám jevil jako příhodné místo pro start kluzáků. A tak zde Masarykova letecká liga zahájila na podzim roku 1932 provoz letiště, u jehož zrodu stál středoškolský profesor a organizátor jihočeského letectví Jaroslav Maňák.
Na letišti v Dubičném byly od počátku pořádány plachtařské kurzy, přičemž piloti měli možnost absolvovat tři typy zkoušek. Zkouška typu A byla zaměřena na přímé lety, typ B na lety se zatáčkami a obsahem zkoušky C byl minimálně dvacetiminutový let.
Po druhé světové válce byly na letišti zbudovány řídicí věž a hangár pro šest větroňů. Když v roce 1952 převzala letiště v Plané armáda, muselo být letiště v Dubičném kvůli přistávacímu koridoru zrušeno.
Hangár byl rozebrán a přemístěn na nové letiště v Hosíně. Dřevěná řídicí věž později vyhořela a zpustla. V sedmdesátých a osmdesátých letech Dlouhý vrch opět ožil, když zde několik nadšenců zahájilo lety na rogalech. Rogalisty později vystřídali paraglidisté, kteří kopec sporadicky využívají dodnes.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Tomáš Hunčovský.
Související
-
První zábavní vlak vyjel z Budějovic do Hluboké nad Vltavou v září 1868. Málem se ale nevrátil
Se zahájením pravidelného železničního provozu na trati České Budějovice – Plzeň se začaly konat také výlety za památkami a uměním. První takový vlak vyrazil 8. září 1868.
-
Rodák z Vitějovic zvaný Kudlička prý už v 18. století létal na vlastnoručně zhotoveném kluzáku
„Zhotovil si křídla, přivázal je na sebe a vylezl na střechu své chalupy. Pak roztáhnul křídla a pustil se do povětří.“ Takové svědectví podal pamětník o Vítu Fučíkovi.
-
„Herky prodali, v tichosti a pracovitosti žijí.“ Koněspřežka zničila živnost a bujarý život formanů
Osady Dolní Svince, Horní Svince a Prostřední Svince leží zhruba jedenáct kilometrů severovýchodně od Českého Krumlova. V minulosti obec proslula rovněž jako sídlo formanů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
