Lesní školky mají málo sazenic listnatých stromů, naopak smrky budou likvidovat

Poslední fáze - sazenice jehličnanů rostou pod širým nebem

Některé lesní školky na jihu Čech nestačí pokrýt poptávku po sazenicích. Vlastníci lesů totiž musí kvůli kůrovcové kalamitě víc zalesňovat a navíc mění skladbu lesa a méně odolné smrky sázejí míň.

S tím ale školkaři při vysazování před čtyřmi lety nepočítali a listnatých stromů proto mají nedostatek.

„Byli jsme zvyklí na našich spravovaných plochách sázet 300 až 400 tisíc různých druhů sazenic za rok, dnes se plocha zvětšila, takže se budeme muset pohybovat až kolem 600 tisíc kusů,“ říká jednatel Lesů města Písek Václav Zámečník.

„Do lesa jsme dávali všechny druhy dřevin, ale to, co předvádí příroda v posledních letech, a kůrovcová kalamita, nás nutí procento smrků snížit,“ dodává.

Než vyroste ze semene sazenice vhodná k výsadbě, trvá to tři až čtyři roky. Nikdo z pěstitelů nepočítal s tím, že zájem o smrky klesne.

Společnost Pexídr se sídlem ve Skálách na Písecku má ve školkách 60 procent jehličnanů, z toho 40 procent jsou smrky. Poptávku po sazenicích listnatých stromů nestačí pokrýt a smrky bude muset zlikvidovat.

Kůrovec řádí v jihočeských lesích stále víc. Stojí to peníze drobné vlastníky, města i církev

Kůrovec řádí v jihočeských lesích stále víc. Zdeněk Šmíd, který vlastní celkem osm hektarů, má až třetinu napadenou tímto škůdcem

Už se to zdaleka netýká jen Šumavy. Kůrovec je v jihočeských lesích čím dál častější a vlastníkům přidělává práci a hlavně finanční starosti. Dnes už totiž kvůli škůdci počítají spíše ztráty než výnosy.

„Tím, že sazenice dosáhla optimální velikosti pro přesazení, její životnost ve školce končí a musí se vyzvednout a prodat, nebo spálit. V republice přebývá okolo 15 milionů sazenic smrků, pro lesní školkaře to bude znamenat velký, možná i existenční, problém,“ zdůrazňuje jednatel Jiří Pexídr.

Parlament před několika dny schválil vyhlášku doplňující zákon o lesích, která umožňuje odložit zalesňování až o pět let. Lesníkům to může vyřešit problém s nedostatkem sazenic, ale pro les to rozhodně prospěšné není.

„Po pěti letech se z toho stane džungle, do které se sázet nedá. My to budeme pak muset nejdřív chemicky připravit, drtičem upravit a pak teprve sázet, a to všechno bude stát peníze, které v současné době v lese nejsou,“ vysvětluje Václav Zámečník.

Proto lesníci doporučují raději tyto holiny zalesnit a nevyhýbat se přitom smrku.

Spustit audio

Související