Les nedaleko Trhových Svinů byl rájem loupežníků. Jednu vraždu tu dodnes připomíná památník
Kamenný památník s nápisem v latině a staré němčině stojí u Veselky nedaleko Trhových Svinů na Českobudějovicku. Připomíná, že se toto místo stalo osudným jednomu kupci po útoku loupežníků.
K incidentu došlo 3. října 1577. „Projížděla tudy skupina českobudějovických měšťanů, kteří vezli zboží do Trhových Svinů na trh. Přepadli je loupežníci, došlo k potyčce a jeden z kupců, nožíř a mečíř Šimon Nicko, tady zůstal ležet mrtev,“ uvádí Daniel Kovář, ředitel Státního okresního archivu České Budějovice.
Cesta, která procházela lesem mezi Strážkovicemi a Veselkou, byla podle něj nebezpečná už odedávna. Dokazují to záznamy v rožmberské popravčí knize. „Tady je záznam z mučení nějakého lotra z roku 1409, který prozradil, že tam s komplici vzali jednomu kupci peníze a koně,“ ukazuje Daniel Kovář.
Další zápis o útoku lapků je například z roku 1423. „Je zajímavé, jaký obrovský akční rádius tihle lupiči měli. Oni sem ke Strážkovicím chodili třeba od Prachatic nebo Písku a pak lup zase odváželi někam dál,“ dodává archivář.
Museli požádat o povolení k mučení
Informace o případu zavražděného nožíře a mečíře Šimona Nicka prozrazuje konceptář, do kterého se zapisovaly koncepty korespondence města České Budějovice. „Je tady zajímavý dopis z roku 1578 panu Vilémovi z Rožmberka. Hovoří o tom, že Budějovickým se podařilo dopadnout pravděpodobného pachatele toho zločinu,“ vysvětluje Daniel Kovář.
Pachatelem byl podle dopisu jakýsi Ondřej Plemátl ze Starých Hodějovic. Byl rožmberským podaným, a tak si město České Budějovice muselo od Viléma z Rožmberka vyžádat povolení, aby ho smělo mučit, a tak zjistit více.
Povolení k mučení ale nedostalo. „Pan Vilém z Rožmberka hájil své podané. Protože k tomu obvinění nebylo dost důkazů, raději zamítl,“ uvádí Daniel Kovář.
Po třech letech ale příběh nečekaně pokračoval. „Roku 1581 došlo k jiné vraždě na předměstí Českých Budějovic a na místě byl dopaden městský podaný. Šel rovnou do mučírny a tam vyklopil i to, že se zúčastnil před čtyřmi lety s Plemátlem přepadení u Strážkovic a že právě Plemátl byl ten, kdo zasadil smrtelnou rádu,“ vypráví archivář.
Čtěte také
Město proto znovu napsalo Vilémovi z Rožmberka, a protože už důkazy byly pádné, dostalo souhlas k mučení. „Nakonec to dopadlo tak, že Plemátl už starý a nemocný zemřel asi po půl roce ve vazbě,“ doplňuje Daniel Kovář.
Více o zavražděném Šimonu Nickovi je možné najít v knize trhových smluv, která evidovala majetek budějovických měšťanů. „Tady vidíme záznam, že roku 1568 koupil dům v Kněžské ulici. Je tu jakýsi splátkový kalendář, kdy rok po roce splácel a v roce 1577 to končí. Dále se dozvídáme, že po jeho smrti převzala závazky manželka Kateřina, splácela dům ještě asi dva roky, než ho potom prodala někomu jinému,“ uzavírá archivář.
Starý příběh poodhalil magazín Vltavín. Dále pořad přináší archivní povídání o Petrovi z Rožmberka.
Související
-
U některých cest stojí zvláštní kamenné sloupy. Jsou to staré dopravní značky
Když si pozorněji prohlédnete křižovatku uprostřed Strážkovic na Českobudějovicku, všimnete si kamenného sloupu. Jedná se o pozůstatek historického dopravního značení.
-
V minulosti se cesty neudržovaly, formani si sami vytvářeli nové. Vedlo to ale i ke sporům
V kopcích u Budějovic, kde dnes vede jen silnička do obce Jivno, bývala kdysi větev hlavní silnice. Zbylo po ní pár úvozů, které jsou připomínkou dávného způsobu cestování.
-
Spis v archivu odhaluje historii tvrzí v okolí Budějovic. V krajině jsou stále jejich pozůstatky
Rejstřík příjmů za prodej cihel z budějovické městské cihelny v době kolem roku 1580. I takový dokument se dochoval v archivu. Prozrazuje mnohé o historii města a okolí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka