Laboratoř policejních chemiků je cítit marihuanou. Právě tato droga je zaměstnává nejvíc

12. listopad 2017

Určitě je znáte z televizních kriminálek. Experti v bílých kombinézách, kteří se se svými kufříky pohybují na místě činu. Mohou to být chemici. A právě za chemickými experty ve službách policie se vypravila redaktorka Martina Toušková a natočila další díl seriálu Co dělají.

Ještě než návštěvník vstoupí do laboratoře, ucítí marihuanu. „Dá se říct, že to je náš denní chleba, protože ze spektra drog, které tady zkoumáme, je nejčastější právě marihuana,“ vysvětluje inženýr chemie Petr Šlejhar, který působí na Odboru kriminalistické techniky a expertiz Policie Jihočeského kraje.

Rostliny konopí jsou v pytlích na chodbě i rozložené uvnitř laboratoře. „Teď máme takové období sklizně venkovních pěstitelů, takže máme trávu všude možně. Většinou nám to dovezou kolegové z kriminální služby už sklizené, případně jinak zabavené, ale někdy vyjíždíme i sami, pokud se jedná o nějaké větší pěstírny,“ doplňuje Petr Šlejhar.

Policejní chemici poté provedou takzvanou kvalitativní analýzu, která potvrdí, zda se opravdu jedná o konopí s obsahem kanabinoidních látek. Následuje kvantitativní analýza, díky níž experti určí, kolik je v dané droze účinné látky. Petr Šlejhar podle svých slov při práci už ani nevnímá typickou vůni marihuany. „Když přijde někdo z venku, tak říká, jak moc je to cítit, ale já to nepociťuji,“ dodává.

A co se s drogami děje po všech analýzách? „V drtivé většině se u soudu rozhodne o propadnutí věci a jejím zlikvidování. Všechny drogy se tedy jednou za čas odváží do vybrané spalovny, kde se pod dozorem komise spálí,“ vysvětluje chemik.

Čtěte také

Petr Šlejhar pracuje u policie sedmým rokem, předtím působil ve zkušebním ústavu. „Na jednu stranu je ta práce dost podobná, protože chemie a fyzika fungují stejně, ať jste v policejní nebo civilní laboratoři. Rozdíl je ale v tom, že tady je mnohem rozmanitější spektrum toho, co sem přijde. Opravdu sem může přijít cokoli, co se najde na místě události, a policisté potřebují vědět, co to je,“ říká.

V laboratoři se tak běžně setkává s drogami, různými alkoholy, jedy, nátěrovými látkami, čisticími prostředky, které byly použity pro poškození organismu, otrávenými nástrahami nebo hnojivy. „Například hnojiva se sem dostávají právě jako součást pěstíren nebo sem hnojivo může přijít jakožto neznámá látka, která byla nalezena na místě činu. Nátěrové látky můžeme zkoumat v případě sprejerství nebo třeba při nehodách, kdy se střetnou dvě vozidla a jedno nechá vzorek svého nátěru na druhém,“ doplňuje Petr Šlejhar.

Potvrzuje také, že jeho práce může být mnohdy nebezpečná. „Už jsme se tu různě zranili a už jsme měli také mnohokrát štěstí, že se vlastně nic nestalo. Může se jednat o různé řezné rány, bodné rány v případě injekčních jehel, potom na sebe můžete něco vylít, něčeho se nadýchat nebo něco začne hořet víc, než předpokládáte,“ uzavírá.

Spustit audio

Související