Kvůli chladnému jaru sklidí jihočeští ovocnáři mnohem méně třešní. Plody navíc praskají a hnijí

Těsně před sklizní navíc ovoce poškozují časté deště. „Každá voda je znát. Třešeň si natáhne vodu okolo stopky a po každé spršce něco popraská,“ ukazuje uprostřed třešňového sadu nedaleko Chelčic na Strakonicku sadař Martin Krump.

Kvůli častým dešťům třešně praskají|foto:Jitka Cibulová Vokatá, Český rozhlas

Ten se snaží alespoň částečně úrodu zachránit. „Pokud je jen lokální přeháňka, vezmu traktor a postřikovač, vypnu trysky a projíždím a vyfoukávám z třešní vodu, aby si jí natáhly co nejméně. Zhruba dvacet až třicet procent se dá zachránit, ale ne u všech odrůd. A když prší celý den, tak to už bohužel zachránit moc nejde,“ popisuje.

Třešní je letos méně zhruba o třetinu. Úrodu ovlivnilo několik faktorů. „Došlo ke špatnému opylení, protože v době květu bylo docela chladno a včely nelítaly, čmeláci asi také ne. Celkově máme se sklizní zpoždění zhruba 10 až 14 dnů, některé odrůdy ještě vůbec nejsou ve správné konzumní zralosti,“ vysvětluje předseda Ovocnářské unie jižních a západních Čech Petr Lébr.

Jedním z brigádníků, kteří češou třešně v sadu u Chelčic, je šestnáctiletý František Pěsta. „Mám to nedaleko. Jsem tady na čerstvém vzduchu a relativně něco vydělám,“ říká.

Takových pracovních sil je ale podle sadaře Martina Krumpa nedostatek. „Brigádníků je hodně málo, tudíž moc rád vítám lidi, kteří si přijedou natrhat třešně sami. V tomto směru je každá ruka dobrá,“ dodává. Pokud voda ovoce nezničí, měla by sklizeň třešní trvat do konce července.