Kuba handrlák. Příběh o odstrkovaném prosťáčkovi, který je nakonec zklamán i v lásce

Povídku Kuba handrlák napsala Gabriela Preissová. Námět našla na Slovácku, kde několik let žila se svým prvním manželem. Příběh vyšel poprvé v roce 1886 v prvním díle Obrázků ze Slovácka.

Gabriela Preissová se narodila před 160 lety, 23. března 1862, v Kutné Hoře. V letech 1871 až 1874 byla vychovávána u své tety a strýce na Smíchově, v jejichž rodině se scházeli literáti jako Karolína Světlá, Eliška Krásnohorská nebo Jakub Arbes.

Ještě jako dívka školou povinná odjela na roční pobyt k druhému strýci do Hodonína. Tam se seznámila se svým budoucím mužem. Na Slovácku se zajímala o místní folklor a sbírala náměty pro svoje příběhy.

První prózy jí začínají vycházet v roce 1883, nejčastěji publikuje v časopisech Osvěta, Světozor, Ruch a Zlatá Praha, ale také v různých kalendářích, kam přispívá často bez nároků na honorář. V roce 1886 vycházejí Obrázky ze Slovácka.

Život na Slovácku ji inspiroval i při psaní dvou jejích nejznámějších dramat – Gazdiny roby a Její pastorkyně. Obě díla byla zhudebněna. První pod názvem Eva zhudebnil Josef Bohuslav Foerster, autorem opery Její pastorkyňa je Leoš Janáček.

Nějaký čas žila Gabriela Preissová s manželem ve Štenberku na Moravě, v Oslavanech u Brna nebo v rakouských Korutanech, později se přestěhovali do Prahy. Po smrti svého prvního muže se spisovatelka provdala za rakouského plukovníka, s nímž žila nejdříve v Praze, a později se odstěhovali na Istrii.

Za první republiky trávila Gabriela Preissová letní měsíce často v jihočeském Chlumu u Třeboně. Tamní zámek se koncem 20. a počátkem 30. let stal módním letoviskem, kam na letní pobyty pravidelně přijížděli spisovatelé, hudební skladatelé a další umělci.

Gabriela Preissová zemřela v Praze v roce 1946, bylo jí 84 let. Pohřbena je na vyšehradském hřbitově.