Kuba handrlák. Příběh o odstrkovaném prosťáčkovi, který je nakonec zklamán i v lásce
Kuba Pekar je obyčejný chlapík, není hloupý, jen měl těžší start do života a má hluboko do kapsy. A tak se živí obcházením vsí a měst a sbíráním starých hadrů a kostí. Ostatní ho odstrkují a nakonec přijde i o jednu velkou milostnou iluzi.
Povídku Kuba handrlák napsala Gabriela Preissová. Námět našla na Slovácku, kde několik let žila se svým prvním manželem. Příběh vyšel poprvé v roce 1886 v prvním díle Obrázků ze Slovácka.
Gabriela Preissová se narodila před 160 lety, 23. března 1862, v Kutné Hoře. V letech 1871 až 1874 byla vychovávána u své tety a strýce na Smíchově, v jejichž rodině se scházeli literáti jako Karolína Světlá, Eliška Krásnohorská nebo Jakub Arbes.
Ještě jako dívka školou povinná odjela na roční pobyt k druhému strýci do Hodonína. Tam se seznámila se svým budoucím mužem. Na Slovácku se zajímala o místní folklor a sbírala náměty pro svoje příběhy.
První prózy jí začínají vycházet v roce 1883, nejčastěji publikuje v časopisech Osvěta, Světozor, Ruch a Zlatá Praha, ale také v různých kalendářích, kam přispívá často bez nároků na honorář. V roce 1886 vycházejí Obrázky ze Slovácka.
Život na Slovácku ji inspiroval i při psaní dvou jejích nejznámějších dramat – Gazdiny roby a Její pastorkyně. Obě díla byla zhudebněna. První pod názvem Eva zhudebnil Josef Bohuslav Foerster, autorem opery Její pastorkyňa je Leoš Janáček.
Nějaký čas žila Gabriela Preissová s manželem ve Štenberku na Moravě, v Oslavanech u Brna nebo v rakouských Korutanech, později se přestěhovali do Prahy. Po smrti svého prvního muže se spisovatelka provdala za rakouského plukovníka, s nímž žila nejdříve v Praze, a později se odstěhovali na Istrii.
Za první republiky trávila Gabriela Preissová letní měsíce často v jihočeském Chlumu u Třeboně. Tamní zámek se koncem 20. a počátkem 30. let stal módním letoviskem, kam na letní pobyty pravidelně přijížděli spisovatelé, hudební skladatelé a další umělci.
Gabriela Preissová zemřela v Praze v roce 1946, bylo jí 84 let. Pohřbena je na vyšehradském hřbitově.
Související
-
Budějovičtí se k předkům z vykřičených domů hrdě hlásí, říká autor příběhu z nevěstinců Jan Štifter
Café Groll. Tak se jmenuje novela Jana Štiftera o prvorepublikových prostitutkách z centra Českých Budějovic. Vznikla podle ní divadelní inscenace i rozhlasová četba.
-
Kdyby policie prověřovala, co autoři detektivek hledají na internetu, jdeme všichni do vězení
Na kopci, Promlčení, Polednice, Vzplanutí a teď Mizení – to jsou detektivkové tituly spisovatele Jiřího Březiny. Za dva z nich získal i cenu pro nejlepší českou detektivku.
-
Ukradl koule do biliáru, ale odčinil to svým psaním, říká o Karlu Mayovi znalec jeho díla
Už 180 let uplynulo od narození Karla Maye. Autor příběhů z Divokého západu i východu patří mezi slavné umělce. Jak barvitý a složitý měl osud, ale vědí opravdu jen znalci.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
