Kromě sumce Standy čekali rybáři při výlovu Rožmberka i na kapra Pepu

16. říjen 2016

Rybářské řemeslo a možnost vidět na vlastní oči například první ranní zátah lákají každoročně na výlov Rožmberka desetitisíce lidí. Také letos se hráz největšího českého rybníka o víkendu v polovině října zcela zaplnila. Návštěvníci tu mohli zahlédnout i přenosový vůz Českého rozhlasu, který z místa vysílal živě.

Při výlovech je mnohé stejné jako před staletími, leccos se však samozřejmě změnilo. To připomínalo malé rybářské muzeum, které pod hrází otevřel Jan Mraček ze Střední školy rybářské a vodohospodářské Jakuba Krčína v Třeboni. „Posbírali jsme spoustu historického náčiní. Já tyto věci sbírám už asi čtrnáct let a motivoval jsem k tomu i naše mistry na škole,“ řekl.

Návštěvníci tak mohli vidět například rybářskou lejtu - jakýsi vozík se sudem. „Ten táhli koně a převáželi tak ryby z loveného rybníka na sádky nebo i na delší vzdálenosti. Z Čech se vozily ryby až do Vídně nebo Norimberka a navíc se tam přepravovaly živé. Vždycky se zastavilo, ryby se prolily vodou a jelo se zase dál. Tak skutečně ryby vydržely živé až na místo samé,“ vysvětlil Jan Mraček.

Třeboňské ryby dokonce zdobily stůl samotného papeže. „Tehdy byl náš kapr velice vážený, český kapr byl v 15. a 16. století pojem a dovolit si ho mohla pouze šlechta. Kapřík o váze kilo a půl stál dva groše, což bylo opravdu hodně. Také proto se pytláctví trestalo těmi nejtěžšími tresty,“ dodal Jan Mraček.

Letošní výlovy potrvají na Třeboňsku do konce listopadu. Na největším českém rybníce se zatahuje každoročně, což dříve nebylo zvykem. „Nám se výlov Rožmberka tak líbí, že jsme se rozhodli, že ho budeme dělat každý rok. Je to takový rybářský svátek. Jak se říká tady v Třeboni, když se pouští Rožmberk, tak se nám zvedá tlak,“ komentoval Josef Malecha, předseda představenstva Rybářství Třeboň.

Rybáři vždy čekají na dva speciální úlovky - sumce Standu a kapra Pepu. „Nově tu máme kapra Pepu, který váží 23 kilo. Vylovili jsme ho hned první den a teď je v bazénku, aby se na něj každý mohl podívat. Kromě něj tu ještě žije sumec Standa, ale toho někdy neulovíme, protože zůstává v korytě staré řeky,“ vysvětlil Josef Malecha.

Obě tyto ryby vyrostly v Bošileckém rybníce. Když jim začal být malý, třeboňští rybáři je přestěhovali právě do Rožmberka. Pokud Standu nebo Pepu uloví, po napuštění rybníka je samozřejmě do vody zase vrátí.

Na výlovech pracují učitelé a studenti Střední školy rybářské a vodohospodářské Jakuba Krčína v Třeboni. Všichni musí začít od píky. „Rybařina je velmi specifická a jako ve většině oborů se musí začínat úplně odspoda. Není možné, aby o výlovech rozhodoval někdo, kde je sám nezažil na všech pozicích,“ uvedl Jiří Srp.

Jedním ze studentů, kteří se na každý výlov velmi těší je Jaroslav Kunta. „Jako malý jsem chodil po mostech, sledoval, jak rybáři loví ryby, a moc mě to zaujalo. Chtěl jsem být mezi nimi, poznat, jaké to je držet rybu v ruce. Přemluvil jsem tehdy svého tatínka, aby si kvůli mně pořídil rybářský lístek, v deseti už jsem pak měl svůj. A když jsem se v deváté třídě rozhodoval, kam půjdu na školu, bylo jasné, že půjdu do Třeboně, přestože jsem z Děčína,“ vzpomněl.

Součástí výlovů bývá také pasování do cechu rybářského. To si na vlastní kůži vyzkoušela moderátorka Českého rozhlasu Světlana Lavičková. Odcházela s promočenými kalhotami, a to ji rybáři ještě šetřili. „Když pasujeme chlapy, kteří si odsloužili rok v práci, ti jdou celí do kádě. Tam musí plavat klobouček,“ popsal Zdeněk Eisert.

Výlov rybníka Rožmberk láká tisíce lidí

Rybník Rožmberk má dlouhou historii. Jeho stavba začala ve středu 11. května 1584 beze všeho strachu, bezpečně a vesele, jak zapsal sám stavitel Jakub Krčín. „Rožmberk patřil k nejsložitějším na stavbu, musel se do toho pustit až člověk, který měl velkou odvahu. Jakub Krčín do toho šel a na řece Lužnici vystavěl tohle dílo,“ připomněl Josef Malecha.

Stavba podle zápisů trvala šest let, pracovalo na ní 800 dělníků. „Když byl rybník poprvé napuštěn, pohnula se hráz, takže ji museli hned opravit, pak napouštěli rybník znovu. Původní rozloha dosahovala přes tisíc hektarů, až se postupně snížila na současných 647 hektarů,“ doplnil Josef Malecha.

Výlovy na Třeboňsku pokračují, například na hrázi Velkého Tisého můžete pozorovat práci rybářů od 17. do 21. října, na konci října se loví Záblatský rybník a od 21. do 24. listopadu rybník Svět.

Spustit audio

Související