Kouříte a máte za sebou dvacet „krabičkoroků“? Pak jste velmi ohroženi rakovinou plic
Prachatická nemocnice spustí preventivní monitoring zdravotního stavu kuřáků. Tím, že je cíleně vyšetří předtím, než začnou mít potíže, může významně prodloužit jejich život. Pokud totiž lékaři odhalí nádor rakoviny plic až ve chvíli, kdy už i pacient sám na sobě něco pozná, může být na léčbu pozdě.
Jak uvádí primář radiologického oddělení Nemocnice Prachatice Roman Čerkl, pilotní projekt včasného záchytu karcinomu plic se týká kuřáků ve věku od 55 do 74 let. „Kuřáci jsou největší rizikovou skupinou. Nedávná studie prokázala, že 44 procent všech pacientů s nádorem plic tvoří kuřáci, případně kuřáci v kombinaci s obezitou nebo pitím alkoholu,“ říká.
„Zároveň se screening zaměří na lidi, kteří mají za sebou dvacet takzvaných krabičkoroků, jak tomu říkáme. To znamená, když pacient dvacet let kouří jednu krabičku denně, nebo třeba deset let dvě krabičky denně. Pak se stává významně rizikovým,“ dodává.
Daný počet vykouřených cigaret totiž podle lékaře statisticky razantně zvýší riziko rakoviny plic. „Samozřejmě, že ten kuřák může onemocnět dřív, nebo nemusí onemocnět vůbec, je to statistika, ale screening je takto v počátečních stádiích nastaven,“ komentuje Roman Čerkl.
Rizika se nezbaví ani člověk, který sice byl silným kuřákem, ale přestal. „I ten spadá do rizikové skupiny. To riziko si v sobě nese po zbytek života, plíce už se nevyčistí,“ vysvětluje lékař.
Čtěte také
Zájemci o vyšetření, které by mělo včas odhalit karcinom plic, musí nejprve navštívit svého praktického lékaře. Se speciálním dotazníkem a žádankou potom přijdou na screeningové vyšetření do prachatické nemocnice. Ta se zatím k projektu připojuje jako jediná v Jihočeském kraji.
Vyšetření má podle Romana Čerkla přinést tři možné výsledky. „Buď to vyjde dobře, to znamená, že je člověk zdravý, nebo to vyjde špatně, to znamená, že odhalíme nádor, nebo je tam takzvaný neurčitý výsledek. V tomto případě se ložiska a změny v plicní tkáni nedají jednoznačně zařadit a je potřeba další sledování,“ vysvětluje.
Pak se tedy za několik týdnů vyšetření opakuje. „Sleduje se, jestli došlo k nějakému vývoji, a podle toho se stanoví další postup. Screening má přesná kritéria, kdy se má co sledovat. Myslím si, že to je nastaveno velmi správně,“ doplňuje lékař.
Celý rozhovor o prevenci rakoviny plic s primářem Romanem Čerklem si poslechněte online v magazínu Zdravíčko.
Související
-
Kvůli nemoci CHOPN se dusí stále víc lidí. Většinou jsou to kuřáci
Nemohou se pořádně nadechnout, sípají, v chůzi se často zastavují a jejich kůže promodrává. Až tři a půl tisíce pacientů s takzvanou CHOPN u nás ročně umírá.
-
Při odvykání je nutné překonat fyzické příznaky abstinence, ale také se zbavit duševního rituálu
Druhá polovina ledna už nejspíš vytřídila naše novoroční předsevzetí na marná a vážně míněná. S těmi, která jsme neopustili a jsou důležitá, se setkává psychiatr Jan Tuček.
-
Žen s rakovinou prsu v Česku přibývá, počet zemřelých ale klesá. Pomáhá včasná diagnostika
Slyšet z úst lékaře diagnózu „rakovina“ je asi noční můrou většiny z nás. Navíc počet karcinomů v populaci vzrůstá. V případě rakoviny prsu ale medicína dává velkou šanci.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
