Žen s rakovinou prsu v Česku přibývá, počet zemřelých ale klesá. Pomáhá včasná diagnostika

Problematiku tohoto druhu operací, které jí denně procházejí rukama, tedy Marta Horáková nepovažuje za truchlivou. „Samozřejmě, je to nádorové onemocnění, které nikoho nepotěší. Na druhou stranu, dneska máme možnosti diagnostiky a léčby takové, že když se onemocnění odhalí včas, jsou výsledky velmi dobré,“ říká.

Čím menší nádor a včasnější léčba, tím větší má pacientka naději na vyléčení. U žen, které prodělaly první, nebo zčásti i druhé stádium rakoviny prsu a léčily se dnes dostupnými metodami klasické medicíny, se dosahuje už téměř stoprocentního pětiletého přežití. Poté se žena považuje za vyléčenou. „Není vzácností, že potom žijí kvalitní život další desítky let,“ dodává Marta Horáková.

V České republice lékaři ročně diagnostikují rakovinu prsu zhruba u sedmi tisíc žen. Počet nemocných stoupá, ale počet zemřelých klesá. „To znamená, že diagnostikujeme a léčíme dobře. Je to nejčastější nádorové onemocnění žen, proto se mu věnuje i hodně výzkumů, takže toho víme hodně. Nevíme všechno, ale víme hodně,“ komentuje Marta Horáková.

Čtěte také

Tady si můžu povzdychnout. Mamma Help centra pomáhají ženám s rakovinou prsu

Možnosti podle ní výrazně posunulo využívání screeningové mamografie, která dokáže odhalit i malý nádor. „Když je do dvou centimetrů, tak lékař ani pacientka nemají moc šanci ho nahmatat, ale mamografie ho odhalí. Výrazně tedy vylepšuje šanci na přežití, doplněná sonografií u mladších žen dokáže nádor podchytit daleko dřív, než se vůbec klinicky nějak projeví,“ připomíná.

„Chtěla bych tedy zdůraznit, že screeningová mamografie je důležitá, protože občas v laické veřejnosti kolují názory, že je škodlivá nebo že je lepší sonograf. Obě metody mají svoje limity a vzájemně se doplňují. A do třetice k tomu patří vyšetření lékařem. Já jsem ze staré školy a pořád si myslím, že rozhovor s doktorem, anamnéza, otázky, na co stonali rodiče, příbuzní, jsou velmi důležité, protože spoustu těch problémů máme v genech,“ dodává Marta Horáková.

Pokud si žena sama dokáže v prsu něco nahmatat, jedná se většinou o bouličku. „Ne každá boulička ale znamená rakovinu. Většinou ne, ale určitě by se měla vyšetřit. Jakmile si pacientka nahmatá bulku, odborně řečeno rezistenci, měla by navštívit lékaře a zkonzultovat to. Ale můžou to být nezhoubné nádory, cysty, změny související s pubertou, přechodem, těhotenstvím,“ uvádí.

Celý rozhovor o rakovině prsu s lékařkou Martou Horákovou, ale také sociální pracovnicí Danou Lauerovou z písecké nemocnice si poslechněte online.