Komín musíme každý rok minimálně dvakrát vyčistit a jednou nechat zkontrolovat kominíkem

Jaro a podzim jsou ideální dobou pro kontrolu komína. Vyplatí se vyčistit jej po topné sezóně a potom ho nechat zkontrolovat odborníkem v počátku sezóny nové. I proto jsou teď kominíci na roztrhání. Potvrdil to bývalý cechmistr Regionálního cechu Společenstva kominíků Jihočeského kraje Jiří Janoušek.

Jiří Janoušek, bývalý cechmistr Regionálního cechu Společenstva kominíků Jihočeského kraje|foto:Judita Šímová, Český rozhlas

Podle něj práce autorizovaných kominíků vychází ze zákona a na něj navazující vyhlášky. „Ta ukládá povinnosti osobám, které používají spalovací zdroje. Tím rozumíme kotle na pevná, plynná a kapalná paliva a veškeré spotřebiče jako kamna, krby, krbové vložky, zkrátka všechno, co spaluje nějaké palivo,“ uvádí.

Majitelé mají povinnost před uvedením do provozu zajistit revizi spalinové cesty. „Tu tvoří zjednodušeně řečeno kouřovod – to je ta trubka vedoucí do komína - a komín samotný. Výchozí revizi s kulatým razítkem provádí kominík, který je současně i revizním technikem. Ne každý kominík může dávat revize. Je to asi jeden z deseti,“ vysvětluje Jiří Janoušek.

Další příležitost pro povinnou revizi nastává s výměnou kotle nebo spotřebiče. „Pozor u plynových kotlů,“ upozorňuje bývalý cechmistr, „ty často zapojují technici plynárenské společnosti, a tak je běžné, že lidé považují věc za vyřízenou a kominíka už neosloví. Pak jim povinná revize chybí.“

Jinak máme běžně za povinnost komín čistit a nechat zkontrolovat. I k tomu jsou předepsané lhůty. „U nejběžnějších kotlů na tuhá paliva, tedy na uhlí nebo dřevo, jsme povinni vyčistit komín minimálně dvakrát do roka a jednou ročně ho nechat zkontrolovat kominíkem,“ říká Jiří Janoušek s tím, že ale skutečná potřeba čistit komín je velmi individuální.

Čtěte také

Vlastnické bydlení je v Čechách stále nedostupnější. Řešením může být členství v bytovém družstvu

Zanesení komína se odvíjí od toho, jakým způsobem topíme. Jihočeští kominíci už mají i raritní zkušenost s rodinou, která zanesla komín během osmi dní, devátý den nový komín vyhořel. „Oni těch osm dní plně nakládali do krbových kamen deset, dvanáct kilo dřeva, a aby jim to vydrželo, tak to pěkně přiškrtili. Tím, že oheň neměl dostatečný přísun vzduchu, docházelo k nedokonalému spalování a tvořily se dehty. Devátý den zatopili, poslali tam dlouhý plamen, a neštěstí bylo hotovo,“ vypráví Jiří Janoušek.

Podle něj představuje nedokonalé spalování velké riziko. „Když chytnou saze, je tam velmi rychlá nástupní teplota, která je až šestinásobná proti běžné teplotě v komíně. Většina komínů, zejména starších konstrukcí, takovou šokovou teplotu nevydrží. Praskají, přehřívají se, a když jsou u toho někde nedejbože i trámy, tak pak je o ‚zábavu' postaráno. Může chytnout celá chalupa.“

Tak aby vám neshořela střecha nad hlavou, poslechněte si celý rozhovor s kominickým mistrem Jiřím Janouškem.