Klíště zvětšené až 600 tisíckrát ve 3D vidí jihočeští vědci díky novému mikroskopu
Vědci v Českých Budějovicích mohou jako první v republice získat trojrozměrné zobrazení klíšťat. Umožňuje jim to nejnovější elektronový mikroskop za více než 15 milionů korun.
Přístroj je jedinečný tím, že dokáže zobrazit ve 3D i velké části organismů nebo tkání. Otevírá tak například cestu pro lepší prozkoumání přenosu onemocnění způsobených klíšťaty.
„Dáváme tam vzorky, které jsou na kovové podložce a jsou pozlaceny. To je taková zvláštnost skenovací elektronové mikroskopie, že pozorujeme odvodněné vzorky, které jsou nevodivé, a proto je musíme zvodivět tenoučkou vrstvičkou naprášeného zlata,“ ukazuje vedoucí laboratoře elektronové mikroskopie Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích Jana Nebesářová.
Uvnitř komory je krájecí zařízení, které začne postupně vzorek seřezávat na ultratenké řezy s tloušťkou až dvaceti nanometrů. „Pro představu, běžný kancelářský papír má tloušťku zhruba 0,1 milimetru, když z něj nakrájíme tisíc plátků, dostaneme se na tloušťku sto nanometrů,“ dodává Jana Nebesářová.
Skenovací elektronový mikroskop nabízí široký rozsah zvětšení, což je podle vedoucí laboratoře jeho obrovská přednost. „Můžeme začít na zvětšení dvacetkrát, ale můžeme se dostat až na zvětšení šest set tisíckrát, tedy zcela nepředstavitelné zvětšení,“ říká.
Vědeckou stanici v tropické Papui-Nové Guineji mají jenom Češi. Zapojili totiž domorodce
Už přes dvacet let funguje výzkumné centrum v Papui-Nové Guineji, které založil ekolog Vojtěch Novotný z Biologického centra Akademie věd České republiky. Před nedávnem tu navíc zprovoznili svůj největší nástroj – jeřáb ke studiu lesní ekologie.
Mezi vědce, kteří s mikroskopem pracují, patří parazitoložka Marie Vancová. Ta získává nový pohled na klíšťata. „Klíště jsme dřív mohli pozorovat jenom v náhodných řezech z jedné a z druhé strany, ale tento typ mikroskopie nám umožní sledovat struktury, jak jsou zorganizované a v 3D prostoru. Díky tomu můžeme zjistit, jak klíště uvnitř funguje, a třeba i zabránit přenosu virů nebo bakterií do hostitele,“ vysvětluje.
Vědci díky elektronovému mikroskopu víc proniknou do mikrosvěta klíšťat a najdou možná i cestu, jak se lépě bránit klíšťové encefalitidě nebo borelióze.
Související
-
Jihočeští vědci našli šetrný způsob sledování raků, kteří dokáží upozornit na znečištění vody
Zrychlení tepu raků může odhalit teroristický útok. Tito korýši tak totiž okamžitě reagují na znečištění vody. Jihočeští vědci teď přišli na šetrný způsob sledování raků.
-
Mladý jihočeský biolog se nadchl pro bahňáky. S nimi se dostal až na obálku časopisu Science
„Už na gymnáziu jsem byl zapálen do bahňáků. V roce 2007 jsme obnovili činnost skupiny pro jejich výzkum a ochranu,“ vzpomíná na počátky své vědecké dráhy Vojtěch Kubelka.
-
Tasemnici vám může „věnovat“ okoun z alpských jezer nebo tichomořský losos
Poznatky výzkumu tasemnic mohou zabránit nákaze lidí těmito parazity. Součástí mezinárodního vědeckého týmu byli i dva jihočeští parazitologové Roman Kuchta a Tomáš Scholz.
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Landovský: Ukrajina systémy obrany potřebuje. Rusko bombarduje z 90 procent civilní a infrastrukturní cíle
-
Novinářka: Výjimka z migračního paktu pro Česko? Jde o pravidlo, Ukrajince si můžeme odečíst z nákladů
-
Symbolika je na Blízkém východě nejdůležitější, Izrael ani Írán nechtějí konflikt vyostřovat, míní expert
-
‚Naše cesty se rozdělují.‘ Andrej Babiš a Monika Babišová se po 30 letech soužití rozcházejí
