Klášterní pivovar ve Vyšším Brodě chátral i po revoluci, mohlo by se tu ale zase vařit pivo

Navrácení objektů bývalým majitelům se někde protáhlo až na 26 let. A přitom tito majitelé by byli schopni se o majetek postarat za vlastní peníze a lépe než stát. Dokladem je právě vyšebrodský klášter. To, co stát vrátil po revoluci, je opraveno. Zbytek chátral dál.

Nyní se do rukou cisterciáckého řádu ve Vyšším Brodě vrátila i neopravená část kláštera, tedy bývalý pivovar. „Je ve velmi špatném stavu. Když ho ještě vlastnil Pozemkový fond, povedlo se udělat provizorní opravu střech, takže devastace se zastavila, ale jsou propadané stropy, zničená okna a krovy, chybí dveře, jsou zničené fasády,“ popisuje Edvard Beneš, jednatel cisterciácké dceřiné společnosti Bernardinum, která má nově svěřený majetek na starosti.

Původní pivovarnická technologie byla buď odvezena, nebo zničena. „Bavíme se tady o stavební zadluženosti v řádu stovek milionů, abychom celý areál pivovaru dali do stavu, v jakém fungoval do roku 1950,“ dodává Edvard Beneš.

V pivovaru jsou unikátní ležácké sklepy, v nichž pivo zrálo. „Ty jsou ještě v relativně dobrém stavu, protože jsou nejníž, takže srážky a zatékání je tolik nepoškodilo. Stejně ale náklady na jejich opravu budou značné,“ říká Edvard Beneš.

Přesto věří tomu, že ve sklepech ve Vyšším Brodě bude zase jednou zrát pivo. „Už jsme udělali i nějaké studie a měli jsme tu dodavatele pivovarnických technologií. Tou myšlenkou se zabýváme, ale vzhledem k těm vysokým nákladům přesně nevíme, kdy to nastane,“ připomíná.

Součástí pivovaru byla mimo jiné takzvaná ledárna, z níž se pouštěl chlad do dalších prostor. „Z horního okýnka sem spouštěli ledy a pak pomocí důmyslných kanálů ve zdi pouštěli chlad na spilku a do sklepů. To, co dnes dělají chladírenské stroje, dokázali takhle. Na spilce jsou ještě kovaná dvířka, kterými si regulovali, kolik toho chladu chtějí pustit, takže je to velice důmyslné. Člověk jenom žasne, jak si naši předci uměli poradit,“ ukazuje Edvard Beneš.

Bývalý pivovar v areálu kláštera ve Vyšším Brodě, snímek z ledárny|foto: Zdeněk Zajíček

Kolem stěn ledárny ještě zaujmou dřevěné trámy. Edvard Beneš se domnívá, že zřejmě sloužily k ochraně obvodových zdí. Díky nim voda z odtávajícího ledu nešla do zděných konstrukcí, ale odtála po bednění. Na zemi pak byl systém kanálů, který vodu odváděl pryč. Je vidět, že celý princip fungoval, protože stěny jsou dodnes v pořádku.

Led do ledárny se získával z nedalekého klášterního rybníka, který jinak sloužil k chovu ryb. I to je důkazem toho, jak bylo v minulosti vše provázané a jak naši předci uměli vše využít.

Společnost Bernardinum chce pivovar zpřístupnit lidem. Plánuje ukázat prostory, kde se tradičně vyrábělo pivo jako varnu, ledárnu, sklepy nebo spilku. Dalším plánem do budoucna je zřídit minipivovar, který by vyráběl pivo podle původních receptur, ale už s využitím nových technologií, takže by k provozu nepotřeboval původních prostory.

Pivovar by se podle Edvarda Beneše ve Vyšším Brodě vyplatil. „Pivovar je výnosná činnost jako každá jiná obchodní činnost. Můžete z něj mít nejen výborný mok, ale i příjmy. Proto kláštery zřizovaly pivovary už od středověku, zdejší byl založen roku 1318, patří k těm nejstarším. My bychom se jednak vrátili k té tradici a také by nám to mohlo přinést zisky na obnovu pivovaru a další opravy,“ doplňuje.