Když máme kašel a rýmu a teče nám z očí, antibiotika nejsou namístě
Nechtějte po lékařích antibiotika za každou cenu. S tímto důležitým poselstvím přišla do pořadu Zdravíčko Magdalena Horníková, vedoucí lékařka antibiotického střediska nemocnice v Českých Budějovicích.
Antibiotika zabírají na záněty způsobené bakteriemi, nikoli viry. „Zánět na více sliznicích najednou je z 90 procent virový, proto na jeho léčbu nejsou antibiotika vhodná. Zvlášť u mladého, zdravého člověka,“ říká Magdalena Horníková.
Přitom se podle ní často setkáváme s předepisováním antibiotik preventivně nebo s tím, že je pacienti vyžadují. Takové nadužívání však vede k tomu, že antibiotika přestávají působit ve chvílích, kdy mají.
„Například známý penicilin zpočátku fungoval proti zlatému stafylokoku, na syfilis nebo meningokoka. Ale bakterie se s ním setkávaly často a vytvořily si mechanismy, kterými penicilin rozkládaly a zabránily jeho účinku. Navíc si tyto informace dokázaly předat, a tím se jim podařilo přežít, dál se množit a vyvolávat nemoci. Proto by lékaři měli pečlivě zkoumat původce, dělat lidem stěry, aby léčbu zacílili co nejpřesněji,“ zdůrazňuje Magdalena Horníková.
Léky doberte. Jinak se bakterie množí dál
Odpovědně by se měli chovat i pacienti – antibiotika brát v určených intervalech, protože jen správná koncentrace a stálá hladina v organismu může boj s bakterií vyhrát, a léky podle pokynů lékaře dobírat. „Jinak hrozí, že v těle zůstanou bakterie, ty se dál množí, vyvolávají onemocnění, vytvářejí si odolnost vůči léku, který už poznaly, a přežívají v zažívacím traktu, odkud se mohou například výkaly šířit do okolí,“ vysvětluje lékařka.
Tím přestanou antibiotika působit nejen u nás, ale i u ostatních. „To je také problém živočišné výroby a veterinární medicíny. Antibiotika se nadužívají i tam, multirezistentní bakterie se dostávají do potravního řetězce a my se pak s nimi dostáváme do styku, aniž o tom víme,“ dodává lékařka. Je to začarovaný kruh, který je třeba prolomit, jinak nám hrozí, že začneme vymírat na banální onemocnění.
Jak se tedy chovat a co po svých lékařích chtít? Rozhodně ne antibiotika za každou cenu. Žádat výtěr a léky co nejpřesněji zacílené na původce naší nemoci (nikoli antibiotika širokospektrá). Sami si antibiotika nikdy nenasazovat a ta od lékaře brát v určených intervalech a množství. Děláme to nejenom pro sebe, ale pro celou společnost.
„Je prokázáno, že v severských státech, kde se s antibiotiky spíše šetří, je rezistence proti nim nižší,“ uzavírá Magdalena Horníková.
Související
-
S antibiotiky jsme to přehnali. Léky přestávají účinkovat, lidé už kvůli tomu i umírají
Ročně v Evropě zemře 25 tisíc lidí na běžné infekce kvůli tomu, že nezaúčinkovala antibiotika. Nákazy se totiž vůči těmto lékům stávají rezistentními, tedy odolnými.
-
Časovaná bomba v hlavě. Na prasklou cévní výduť v mozku náhle umírá asi 250 Čechů ročně
Mozkové aneurysma neboli cévní výduť nosí v hlavě 2 až 7 procent z nás. Nevíme o tom. Nejčastěji se na výduť přijde až ve chvíli, kdy praskne. A pak jde o život.
-
Lidé se často snaží léčit deprese sami. Podle psychiatra je to velká chyba
Psychiatr Michal Maršálek, emeritní primář Psychiatrické nemocnice v Bohnicích, se věnuje psychózám, neurózám, obsesím a depresím. Kromě toho učí a píše básně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.