S antibiotiky jsme to přehnali. Léky přestávají účinkovat, lidé už kvůli tomu i umírají

antibiotika vz. přírodní látky
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy antibiotika vz. přírodní látky

Ročně v Evropě zemře 25 tisíc lidí na běžné infekce kvůli tomu, že nezaúčinkovala antibiotika. Nákazy se totiž vůči těmto lékům stávají rezistentními, tedy odolnými. Je za tím nepřesné nebo zbytečné užívání antibiotik, jak řekla v pořadu Zdravíčko vedoucí lékařka Antibiotického střediska českobudějovické nemocnice Magdalena Horníková.

Pokud svůj nezodpovědný postoj k antibiotikům nezměníme, hrozí nám podle lékařky zdravotní blackout. „Světová zdravotnická organizace varuje, že v roce 2050 bude umírat 10 milionů lidí ročně na infekce způsobené multirezistentními bakteriemi. Bude to více lidí, než zemře na kardiovaskulární choroby nebo nádorová onemocnění,“ říká.

„Už dnes přestávají antibiotika účinkovat proti bakteriálním původcům zápalů plic, zánětů močových cest a infekcí krevního řečiště, což je nejfatálnější. Otrava krve může skončit celkovou sepsí a úmrtím - a tyto případy se už stávají,“ varuje.

Problém rezistence se prohlubuje s globalizací světa. „Lidé cestují napříč kontinenty a přenášejí tak i nákazy. Jestliže se setkám s člověkem, který je nositelem rezistentní, tedy odolné, bakterie, a nakazím se, pak ani na mne antibiotika nezafungují. Nestačí být zodpovědný jako jedinec, spotřebu antibiotik musejí snížit celé státy,“ doplňuje Magdalena Horníková.

V Evropě jsou zodpovědnější lékaři a obyvatelé severských a západních zemí, naopak na jihu, východě a také ve středu starého kontinentu se s antibiotiky nešetří. Výsledkem je, že rezistence na antibiotika je u nás už více než padesátiprocentní.

O přenos bakterií odolných vůči většině antibiotik se starají i zvířata. Například ptáci, kteří přezimují v jiných krajích. „Čeští veterináři například zkoumali život havranů, kteří k nám létají z Ruska. Tam se živí na smetištích nejrůznějšími zbytky, které v sobě obsahují rezistentní bakterie. Ptáci je pak spolu s trusem šíří u nás. Bakterie se dostávají do půdy, do vody a odtud do lidského potravního řetězce,“ vysvětluje lékařka.

Havran

Podobným příkladem jsou norští lososi. Těm byla podávána antibiotika, aby se zabránilo jejich chorobám a výtěžnost z chovu byla co nejvyšší. Poté se zjistilo, že právě lososí maso začíná člověka ohrožovat obsahem bakterií, které si zvykly na podávaná antibiotika. „Norové k tomu přistoupili zodpovědně. Snížili spotřebu antibiotik o 90 procent a místo toho ryby očkují,“ popisuje Magdalena Horníková.

„Jedině tím, že bakteriím přestaneme antibiotika předkládat, můžeme situaci zachránit. Bakterie přestanou své mechanismy obrany používat, protože je nebudou potřebovat. A my snížíme počet těchto multirezistentních bakterií,“ apeluje lékařka.

Pro člověka je podle ní škodlivá i nízká dávka antibiotik dnes už prakticky trvale obsažená v pitné vodě. „Dlouhodobá přítomnost nízké hladiny antibiotik v těle sice způsobuje úbytek některých slabších bakterií, ale naopak posiluje ty odolné,“ říká.

Jako lidstvo jsme to s antibiotiky přehnali. Lék, který zachránil statisíce životů ve druhé světové válce, přestává být naší vinou spolehlivý. „Naštěstí stále výborně funguje penicilin,“ pochvaluje si lékařka, „je to jediný a jedinečný lék na spálový bacil, a tedy na anginu a další nemoci. Penicilin je základní antibiotikum, dobře zacílené. Čím přesnější zacílení je, tím lepší jsou výsledky a bezpečnější užití. Proto apelujeme i na ošetřující lékaře, aby vždy předepisovali antibiotika indikovaně, na ověřené infekce s ověřenými původci a jejich rezistencemi, tedy až poté, co mají k dispozici laboratorní výsledky. A na pacienty, aby léky užívali po správně dlouhou dobu, ve správných intervalech a podle individuálního zdravotního stavu.“