Když jablka padala z jabloní, objevil Isaac Newton gravitační zákon. Popsal i setrvačnost a akci a reakci
„Tisíc jablek spadlo na nos Zeměkoule, jenom Newton uměl těžit ze své boule,“ cituje verš Vítězslava Nezvala astronomka Jana Tichá. Připomíná tak Isaaca Newtona, jednu z největších ikon vědy v celé historii naší civilizace.
Isaac Newton byl fyzik, mechanik, astronom, matematik, ale také alchymista a teolog. „My ho známe především jako zakladatele klasické fyziky a klasické mechaniky, člověka, na kterém vlastně stojí celý rozvoj techniky, počínaje stoletím páry, prvními manufakturami, železnicemi a tak dále,“ říká Jana Tichá.
Newton definoval gravitační zákon a tři základní zákony klasické mechaniky – zákon setrvačnosti, zákon síly a zákon akce a reakce. „Ten obrat klasická mechanika, klasická fyzika používáme proto, že se to týká takové té normální fyziky, která je obsažitelná lidskými smysly – vlak jede kolejích, auto jede po silnici, něco padá odněkud seshora,“ dodává Jana Tichá.
Legenda o tom, že Isaac Newton objevil gravitační zákon díky tomu, že mu spadlo jablko na hlavu, podle ní nejspíš doslovně pravdivá není. „V době, kdy byl mor, musel Newton odejít z univerzity a vrátil se do rodného kraje. Sám popsal, že viděl na podzim padat jablka z jabloní a začal přemýšlet, proč vlastně všechna padají přímo k zemi. Začal si klást vědecké otázky, proč to tak funguje a jak to, že to tak funguje vždycky. Z toho odvodil gravitační zákon,“ vypráví astronomka.
Související
-
Země není středem vesmíru. Po staletí udržovanou nauku převrátil naruby Mikuláš Koperník
Renesanční učenec Mikuláš Koperník, který se narodil 19. února 1473 v polské Toruni, má svůj pomník i na jihu Čech. Je po něm pojmenována mladší kopule hvězdárny na Kleti.
-
Je tu rok 2024. Židé ale mají rok 5784, muslimové rok 1445 a začne také rok Dřevěného draka
Začal rok 2024 podle gregoriánského kalendáře. I když prakticky celý svět vede v patrnosti právě tento kalendář, různé kulturní či církevní skupiny počítají roky jinak.
-
Galileo jako první člověk spatřil měsíce planety Jupiter. Stačil mu k tomu primitivní dalekohled
Tři objekty, které Galileo Galilei zkoumal počátkem 17. století prvním dalekohledem, můžete vidět na obloze v měsíci září. Není k tomu ani potřeba složitá technika.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
