Kdo by nechtěl být šťastný s orchestrem Slávy Kunsta a třeba si poslechnout jazz od slavné písničkářky
Do swingové, potažmo jazzové nálady vstoupíme roztomilou maličkostí. Před 61 roky vydal Supraphon na export zaměřené malé album se čtyřmi skladbami The Crazy Ragtimers s orchestrem Slávy Kunsta.
Jednou z nich byla za dva roky stoletá písnička autorů Vincenta Youmanse a Irvinga Caesara I Want To Be Happy, Chci být šťastná(ý), z muzikálu No, No, Nanette. Později ji natočila Ella Fitzgerald, ale také Mills Brothers, orchestr Bennyho Goodmana a mnozí jiní, ale i český orchestr harmonikáře a klávesisty Slávy Kunsta.
Datum 7. listopadu má neblahé historické asociace, ale také může být vnímáno v mnohem příjemnější souvislosti. V tento den totiž oslaví osmdesátiny legendární písničkářka kanadského původu Joni Mitchell, vlastním jménem Roberta Joan Anderson.
Joni Mitchell patřila k velkým postavám folkové scény na přelomu 60. a 70. let spolu s Bobem Dylanem, Leonardem Cohenem a Joan Baez. Její písničky jako Chelsea Morning, Both Sides Now nebo The Circle Game jsou opravdovými klenoty, podobně jako alba Clouds, Ladies of the Canyon a Blue.
Čtěte také
Na desce Court and Spark, vydané v lednu 1974, však Joni Mitchell začala flirtovat s jazzem a jazzovou fúzí. A tento posun vyvrcholil albem Mingus, které je poctou jazzovému velikánovi. Kontrabasista Charles Mingus se na jeho vzniku rovněž podílel, i když se jeho vydání už nedočkal.
O jistý výraz žánrového přesahu půjde také v další části swingové, potažmo jazzové půlhodinky. Yvettu Simonovou, oslavující 95. narozeniny a stále navzdory velmi vysokému věku aktivní, nelze jistě považovat za swingovou a už vůbec ne jazzovou zpěvačku. Její pevná pozice i ve spojení s Milanem Chladilem byla a je ve standardní populární hudbě, avšak několik nahrávek Yvetty Simonové s náznaky jazzu můžeme najít. Třeba v české verzi slavné písně bossa novy Desafinado autora Antônia Carlose Jobima a ve swingovém standardu Sentimental Journey.
V závěru ještě vzpomeneme nedávného stého výročí narození vynikajícího a zvláště v padesátých letech oceňovaného kytaristy Barneyho Kessela.
Související
-
Ve strážním koši s R. A. Dvorským a příběh kapelníka, který předběhl dobu, ale slávy se nedočkal
Slowfox Ve strážním koši můžete znát z podání skupiny Kamarádi táborových ohňů. My pro vás ale máme opravdu stařičkou verzi od orchestru R. A. Dvorského a jeho Melody Boys.
-
Jak si mladý Karel Gott zaswingoval a oblíbená zpěvačka Bennyho Goodmana
Jakkoli se o Karlu Gottovi nedá říci, že byl swingovým zpěvákem, swing a jazz měl rád a s potěšením standardy zpíval. Důkazem je nahrávka skladby George Gershwina.
-
Ragtime je stále vzrušující hudba, ale byly časy, kdy byl považován za něco ponižujícího
„Proč se vracím do období ragtime? Hlavně proto, že miluji všechny druhy hudby a mám neukojitelnou zvědavost. V té době nacházím kouzlo,“ řekl kdysi pianista Wally Rose.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
