Kateřina Bolechová: Vombat
Při slově vombat asi mnozí z vás netuší o čem je řeč. Ani já jsem
netušila, ale před mnoha lety jsem pracovala s Australankou, jmenovala
se Karen. Bavily jsme se o lecčems a mimo jiné i o zvířatech.
To, že v Austrálii žijí klokani a koaly, jsem samozřejmě věděla. Ovšem, že tam
žije něco, co se jmenuje vombat, byla pro mne naprostá novinka. A Karen mi o tom tvorovi, který svým vzhledem připomíná veliké morče, často vyprávěla, a to velmi barvitě.
Vačnatec, který si rád hloubí nory, má trus v podobě krychle, se dá také celkem dobře ochočit. Tohle zvířátko si hned získalo moje sympatie.
A tak mi Karen, když odjížděla zpátky do Austrálie, slíbila, že mi pošle vombata alespoň plyšového. Čas utíkal a já na její slib dávno zapomněla. Až jednoho dne u mých dveří zazvonila pošťačka a podávala mi měkký balíček.
Plyšový vombat, který letěl přes půlku zeměkoule, aby se ke mně dostal! Měla jsem obrovskou radost.
Pokud chcete vidět vombata živého, vydejte se třeba do pražské zoo, tam našel svůj domov vůbec první sameček v České republice, jmenuje se Cooper a časem k němu jistě přibyde nějaká vombatí slečna.
Vidět na vlastní oči právě tohle zvíře bude jistě skvělý zážitek a to nejen proto, že je vskutku roztomilý, ale i proto, že jeho původní domov voní neskutečnou dálkou.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka