Kateřina Bolechová: Tichá zóna
Pendolinem jsem jela jen párkrát v životě, naposledy z Ostravy do Prahy. Co se týče koupě jízdenek, jsem celkem staromilec, takže preferuji klasický způsob, u okénka. Ovšem tady mi byla jízdenka koupena přes internet a poslána do mailu.
V pendolinu člověk musí mít dopředu koupené sedadlo s číslem. Na stojáka se prostě nesvezete. Když nastal den odjezdu, zběžně jsem prolétla mail, u čísla vagónu a sedadla byla ještě poznámka „tichá zóna“. Vůbec jsem netušila, co to přesně znamená, ale nechávalo mě to celkem klidnou.
Poté jsem se pěkně uvelebila uvnitř vlaku. Pak začal stevard projíždět s vozíčkem, ze kterého naléval šampaňské, docela jsem se těšila. Ale ouha, nakonec bylo zjištěno, že sedím špatně, a že mám sedadlo o vagón vedle ve 2. třídě, sektor „tichá zóna“.
Tak jsem si v klidu nic netušíc přesedla. Sotva jsem odložila tašku, zazvonil mi telefon, a v tom to začalo. Paní naproti mě okřikla, že se na tomto místě netelefonuje a nijak nehlučí, jelikož se nacházíme v tiché zóně.
Tak to abych ani nedýchala, pomyslela jsem si. Opatrně jsem si aspoň vyndala koláčky z papírového pytlíku, myslím, že se mi to podařilo prvně v životě bez jakéhokoliv zvukového efektu. Paní stihla během cesty vyčinit ještě několika dalším lidem.
A jak jsme si tak pluli v té tiché zóně, ani jsme si nevšimli, že pendolino nabralo zpoždění. Když jsme dorazili do Prahy, bylo mi jasné, že navazující spoj budu horko těžko stíhat.
S taškami jsem se rozběhla koridorem směrem k odjezdu vlaku do Českých Budějovic. Když jsem z posledních sil dorazila na nástupiště, vlak ještě stál. Začala jsem mávat, ale průvodčí vykloněný z jedněch dveří na mě zavolal: „Už je pozdě, jedeme, už to nejde zastavit.“
Bezmocně jsem se dívala za odjíždějícím rychlíkem. Pak se mě zmocnil vztek, pobíhala jsem po nástupišti a sypala ze sebe neslušná slova. Tichá zóna byla definitivně prolomena.
Související
-
Kateřina Bolechová: Diety
Diety se nacházejí v úplně jiném modu než za mých mladých let. To byla větší divočina. Dnes existují výživoví poradci, což ale neznamená, že bychom se zbavili experimentů.
-
Kateřina Bolechová Nákupní vozíky
Určitě se to mnohým z vás už stalo. Někde v supermarketu odstavíte vozík, po chvilce se ho znovu chopíte a zjistíte, že se na vás směje květák, který rozhodně není váš.
-
Kateřina Bolechová: Chrápání
Jednou z nepříjemných věcí, která se u člověka vyskytuje, je chrápání. Samozřejmě i jiní tvorové tímto trpí. To, že se jedná o nemilou věc, může jistě potvrdit mnoho z nás.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
