Kalhoty „praštěnky“ z hromadné svatby a další části lidových krojů vystavuje muzeum v Bechyni

„Máme tady skutečný příběh ženicha a nevěsty z Hvožďan. Jmenovali se František Skalák a Anna Korbelová a byli vybráni jako svatební pár na slavnost po korunovaci císaře Ferdinanda pátým českým králem v roce 1836. O několik dní později se v pražské Invalidovně měla konat taková hromadná svatba,“ vypráví kurátorka výstavy Jana Janáčková.

Ukazuje figurínu oblečenou do autentického dobového oděvu. „Ženich měl dlouhý kabát, téměř na zem, a klobouk podobný cylindru zdobený voničkou. Dochovala se část jeho skutečného oblečení, jsou to jelenicové kalhoty zvané praštěnky. Ono se jim tak říkalo, protože byly velice úzké a při pohybu hrozilo, že prasknou,“ usmívá se.

V jedné z vitrín jsou k vidění zdobené čepce. „Tady jsme u čepců, které jsou typické pro blatské ženy. To už byl bohatší region, podle toho čepce také vypadají. Jsou zdobené kovovými nitěmi zvanými dracouny, paličkovanou krajkou, různými korálky nebo granátky a kovovými flitry. Spíše už připomínají měšťanské čepce,“ popisuje Jana Janáčková.

Právě čepce byly s dalšími druhy pokrývek hlavy důležitou součástí kroje. Podle etnografky Blatského muzea Zuzany Čermákové vyjadřovaly postavení ženy. „Svobodná žena měla pouze úzký vínek přes čelo a vdaná žena se již začala zahalovat. Nejprve rok svatbě nosila krátký menší šáteček, později přešla k zahalení do rozměrné pleny,“ vysvětluje.

Výstavu lidových krojů v městském muzeu v Bechyni si zájemci si mohou prohlédnout až do března příštího roku.