Jiří Patočka po druhé varuje před nebezpečnými jedy

KNIŽNÍ TIPY

Amélie Nothombová: Životopis hladu
Amélie Nothombová je úspěšná francouzská spisovatelka, která oslovila hodně českých čtenářů knihou Strach a chvění. A protože píše jeden román ročně, mohli jsme si přečíst i několik jejích dalších knih – milostný příběh Ani Eva, ani Adam nebo drsnější a podle mého názoru ne tak zdařilý román z prostředí televizní reality show Kyselina sírová. Mladá fronta teď vydává její knihu Životopis hladu. I tady, jak je to u autorky časté, je téma autobiografické. Popisuje tu události svého dětství a mládí, které prožila s rodiči na Dálném východě, v USA a v jižní Asii.

Životopis hladu (Amélie Nothombová) |foto: Nakladatelství Mladá fronta

Ian McEwan: Dítě v pravý čas
Světová knihovna Odeonu nám nabízí další román anglického prozaika Iana McEwana. Jde o druhé vydání knihy Dítě v pravý čas. Příběh nenadálé ztráty dítěte a tragický rozpad jedné rodiny se prolíná se sondou do života Británie v době vlády Železné lady. Titul by se dal přeložit i jako Dítě v čase, což napovídá, že si s námi i s hlavním hrdinou autor trochu pohrává. Nicméně na rozdíl od jeho dalších knih vyznívá tento příběh v podstatě optimisticky. Překlad Ladislav Šenkyřík.

Dítě v pravý čas (Ian McEwan) |foto: Nakladatelství Odeon

Elisabeth Kübler-Rossová: Světlo na konci tunelu
Americká psychiatrička Elisabeth Kübler-Rossová se už před 40 roky proslavila svou knihou O smrti a umírání, kterou New York Public Library zařadila mezi sto nejvýznamnějších knih našeho století. Této tématice se většina z nás vyhýbá, ale autorka i v mnoha dalších svých knihách ukazuje, že je to chyba. Nově teď vychází její kniha Světlo na konci tunelu s podtitulem Úvahy o životě a umírání. Dejte si všechny své záležitosti do pořádku, a to i v případě, že jste zdraví a na smrt nemyslíte, nabádá nás. Knihu vydává Jota.

Světlo na konci tunelu (Elisabeth Kübler-Rossová) |foto: Nakladatelství Jota

Lisa Rogaková: Psi ve válce
Jeden pes má hodnotu deseti vojáků: chvíli mi to trvalo, než jsem toto údajné vojenské rčení strávila. Najdete ho v anončním textu knihy Američanky Lisy Rogakové Psi ve válce. Je to popis jak výcviku vojenských služebních psů, tak jejich nasazení v konkrétních akcích například v první a druhé světové válce, ve válce korejské nebo vietnamské, vše dovedeno až do současnosti k dopadení Usámy bin Ládina.Psí stopaři, psi s padákem , psi hledající výbušniny nebo drogy.

Psi ve válce (Lisa Rogaková) |foto: Nakladatelství Práh

Petr Syrový: Jak si spořit na důchod
Jedna praktická kniha na velmi aktuální téma. Petr Syrový odpovídá na otázky, které si nejčastěji klademe v souvislosti s důchodovou reformou, zejména s jejím druhým pilířem. Vstoupit do něj, nebo ne. Pokud ano, komu své peníze svěřit a mnoho dalších témat najdete v této praktické příručce z Grady.

Jak si spořit na důchod (Petr Syrový) |foto: Nakladateství Grada

Arnošt Goldflam: Sny na dobrou noc
A něco milého jako poslední tip – kniha pro děti. Arnošt Goldflam vydává v knize Sny na dobrou noc 15 svých pohádek. Knížka je určena mladším školáčkům a Goldflam se tu vrací ke svému oblíbenému tématu, totiž k dětským snům. Knihu vydává Andrej Šťastný.

Sny na dobrou noc (Arnošt Goldflam) |foto: Andrej Šťastný

NÁŠ HOST

Bestseler Anny Strunecké a Jiřího Patočky Doba jedová má pokračování: na knihkupeckých pultech se nedávno objevil už druhý díl. Ozývají se hlasy, že autoři přehánějí; stejně silná je ale i skupina, která jejich práci chválí. Ve druhém dílu se v podstatě opakují témata z knihy první. Protože už máme šok z některých informací o jedech v kosmetice nebo jídle za sebou, nebudeme tolik překvapeni, ohromeni, nadšeni nebo naopak popuzeni. Toxikolog Jiří Patočka ze ZSF JčU ale upozorňuje ještě na jednu věc...

Doba jedová 2 (Jiří Patočka a Anna Strunecká) |foto: Nakladatelství Triton

RECENZE Jaromíra Slomka

Antonín Líman: Věčný polštář z trávy

Věčný polštář z trávy (Antonín Líman) |foto: Radioservis

Mezi oblíbené pořady, vysílané v Českém rozhlase na Vltavě, patří vzpomínkový cyklus Osudy. Takový je i název knižní edice, vydávané Radioservisem. Knížky kapesního formátu přinášejí nikoli doslovné přepisy rozhlasových pořadů, nýbrž autonomní texty, jež z povídání před mikrofonem vycházejí, v něčem je redukují, v jiném zase rozšiřují, prohlubují a prokreslují. To je příklad memoárů významného japanologa Antonína Límana, nazvaných Věčný polštář z trávy.

Letos osmdesátiletý Líman líčí svůj život od dětství po současnost, připomíná své rodiče, prarodiče, ba dokonce i svého pradědečka Antonína Límana, který býval ve Staré Boleslavi „dlouhá léta starostou“, dokonce se zmíní i o svém prapradědečkovi, takže rod Límanů máme před sebou jako na dlani. Líman však nepíše rodinnou kroniku, mluví především o sobě a své generaci, tedy o lidech, kteří svoje produktivní roky prožili v časech čtyřicetileté komunistické nesvobody. Nebo před totalitou utekli na Západ – jako to udělal právě on s manželkou Evou, sestrou filmového režiséra Ivana Passera, a synem Antonínem (Tonym). Líman zakotvil v Kanadě, věnoval se svému oboru a v něm také dosáhl skvělých výsledků, na torontské univerzitě získal řádnou profesuru. Jeho práce byla a je ceněna i v Japonsku.

Když roku 2007 dostal prestižní české překladatelské ocenění, Cenu Josefa Jungmanna, pronesl při té příležitosti následující slova: „Dali jste mi nejkrásnější dárek mého života. A víte proč? Protože největší obavou emigrantů je, že přijdou o ten nejcennější majetek, kterého se jim v životě dostalo, totiž o svou rodnou řeč. A vy jste mi dnes darovali hmatatelný důkaz, že moje čeština ještě není beznadějně rezavá, že ještě funguje, a za to vám z celého srdce děkuji.“

Takto upřímně, neokázale jsou psány celé vzpomínky, moudré, hloubavé, ale ne planě filozofující, s historkami vážnými a veselými, jak je život přinesl. „Posvátný úžas z nesnesitelné krásy a bolesti života“, což jsou poslední slova knížky, provází Antonína Límana dosud. Často se mluví o moudrosti a nadhledu stáří, avšak na jejich konkrétní příklady jako bychom naráželi stále vzácněji. Tady máme jeden z nich.

SOUTĚŽ
Správná odpověď: Émile Zola – Nana
Výherci: E. Holejšovská, V. Jankovský, P. Janeš, A. Čižmárová, pí. Růžková, Š. Říhová
Nová hádanka: V české literatuře nebylo moc autorů, kteří by měli tolik fantazie a smyslu pro humor jako ten, na kterého se dnes ptám. Nejlépe to uplatnil v knížkách pro děti, ale debutoval jako básník knihou Člověk by nevěřil svým očím. Vydal pohádkové knihy Živočichopis nebo Rodinné album, vymyslel Macha a Šebestovou, Arabelu a s Hermínou Frankovou dívku na koštěti. Zemřel 30. 9. 2002, tedy před 10 lety. Kdo to je?