Jiří Březina starší: Sbírání prospektů

29. květen 2019

Prospekty – to je titulek Rozhlasového sloupku Jiřího Březiny staršího.

Povím vám o jedné své dětské zálibě, která by dnešním dětem byla asi k smíchu. Je ale hezkým ukazatelem, co všechno se změnilo.

Jako školák jsem byl blázen do aut. Hlavně do těch cizích, která byla tenkrát k vidění nanejvýš před pražskými hotely. Typy aut v běžném provozu se počítaly na prstech a o to víc mě lákala ta nedostupná.

Jediným domácím pramenem byly tehdy časopisy, a to pramenem značně omezeným. Od páté třídy jsem si vedl kartotéku výstřižků a přes tu bídu měl o světové produkci aut lepší přehled, než mám dnes. Pak do mě střední škola začala hustit angličtinu a mně se zdálo, že je čas přejít do útoku.

Z pohledu dnešní záplavy reklam musí moje tehdejší snaha vypadat podivně. Vší silou své chatrné angličtiny jsem sesmolil vzor žebravého dopisu a začal od světových automobilek loudit reklamní prospekty.

Trochu práce dalo sehnat adresy, ale pak už to jelo. Amerika mě většinou ignorovala, ale evropské automobilky překvapivě ochotně balily tlusté obálky pro kluka za železnou oponu, kam už léta neprodaly ani kolo. Jako by tušily, že opona tu nebude věčně. Neprestižnější značky mi posílaly kompletní výrobní programy a občas přibalily i odznak nebo plakát. Byl jsem v sedmém nebi.

Ale jak to s dětskými zálibami bývá, pár let mě to bavilo a najednou byl s auty konec. Přišel věk, který obrátil moje zájmy jiným směrem.

Pohled na dnešní silnice potvrzuje, že cizí automobilky odhadly náš vývoj správně. Jen u mě se netrefily. Celý život jezdím v autech domácích. A ještě raději na kole.

autor: Jiří Březina starší | zdroj:
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová