Jiří Březina starší: Mezinárodní den vzdělávání
Každý jsme jiný a nejlíp je to vidět ve škole. Výuka je pro všechny stejná, ale někomu jdou počty a rýsování a vázne na shodě podmětu s přísudkem, a jiný to má přesně naopak.
Za hodně asi může dědičnost, něco se dá dotáhnout pílí, ale když se ohlížím za svými školními léty, čím dál víc mi mezi těmi vlivy vystupuje osoba učitele. Někteří mi úspěšně zošklivili předměty na první pohled blízké, zatímco jiní mi dokázali přiblížit i obory zdánlivě nestravitelné.
Tak třeba fyzika. Pořád jsem něco kutil v dílně, byl jsem blázen do aut a vůbec mě přitahovaly aparáty všeho druhu. Jenže jsem měl smůlu na kantory. Na základní škole jsme na fyziku dostali mladou učitelku čerstvě po škole, která na nás byla takzvaně hodná. Celé hodiny s námi propovídala, zkoušela jen formálně, nejhorší známka byla dvojka a občas si s námi zašla za školu zakouřit.
Samozřejmě jsme ji zbožňovali, ale doplatila na to fyzika. Aby byla smůla dokonalá, na střední škole na ni navázala profesorka suplující za mateřskou, která byla vědomostmi s bídou o hodinu před námi. Výklad četla z papírků a jakýkoli dotaz ji vyvedl z míry. Ani dál to nebylo lepší, a i když jsem se leccos stihl doučit, v základech fyziky pořád plavu.
S dějepisem to bylo podobné – odporná nuda a vědomosti podle toho. Trochu to napravil až zapálený absolvent peďáku, se kterým jsem byl na vojně. Nejspíš se chtěl potrénovat, než ho pustí na třídu plnou dětí, ale v každém případě nám dal slušný základ světových dějin. Času na to měl dost.
Vděčně vzpomínám i na svérázného asistenta na katedře statistiky. Přiblížil nám svoji odpudivou disciplínu takovým stylem, že jsem ji dodnes nezapomněl. Jeho výklad byl prošpikován nepublikovatelnými termíny, ale přesto – nebo právě proto – statistice rozumím dost na to, abych se nad mnohými rádoby statistickými argumenty v novinách chytal za hlavu.
Možná bychom se o učitele vlastních dětí měli zajímat aspoň stejně intenzivně jako o vzdálené politiky.
Související
-
Jiří Březina starší: Pracovní stůl
Nevím, jak to máte vy, ale sám jsem léty zjistil, že u stolu mohu buď pracovat, nebo na něm uklízet. Obojí naráz nezvládám.
-
Jiří Březina starší: Neznámí vynálezci
Johannes Gutenberg, James Watt, Thomas Alva Edison, Graham Bell – tahle jména určitě znáte. Je to zvláštní, protože už vlastně žádný z jejich slavných vynálezů nepoužíváme.
-
Jiří Březina starší: Chvála vánočního šílenství
Vánoce jsou samozřejmě fajn, ale předvánoční čas jsem snášel celý život špatně. Lítání po obchodech s vánočními odrhovačkami v uších, tlačenice u pokladen...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
