Jiří Březina mladší: Slimáci
O tom, že slimák je postrachem každé zahrady, se píše a hovoří často. Boj zahrádkářů se slizkými okupanty je každoročně omílané téma, stejně jako výčet zaručených způsobů, jak je ze záhonů vyhnat nebo zlikvidovat.
Mnohem méně se ale hovoří o tom, jak slimáci ovlivňují život nás – zahrádkáři prominou – normálních lidí. Protože tyhle potvory vám dokážou znepříjemnit život, i když zrovna nepěstujete salát.
Přiklad? Tady je. Přijdete domů z procházky a zjistíte, že na podrážce máte cosi. S úlevou zjistíte, že to není psí exkrement. Radost ale končí v momentě, kdy vám dojde, že jde o pozůstatky slimáka. Ta věc prostě nejde dolů. A po čase začne zapáchat možná hůř, než ten psí dáreček.
Anebo tohle: užíváte si přírody, stanujete na louce, chodíte bosi. Úplná letní idyla. A pak přijde večer. A vy zjistíte, že to, co byste měli na botě, máte na nahém chodidle. Ne, opravdu to není příjemné.
A do třetice poslední příklad. Zkuste si v létě po dešti vyrazit na kole. Já tuhle jel po silničkách, hemžících se slimáky. Ti byli masakrováni projíždějícími auty. Vzniklá hmota lákala další slimáky, takže se zdálo, že celý asfalt je vlastně směsí živých a mrtvých plžů. Nebudu vás trápit podrobnostmi, ale z pneumatik a všech možných komponent jsem tu věc odstraňoval několik dní. Mrtvý slimák drží jako přikovaný.
Zkrátka, léto se slimáky je skutečně traumatickým zážitkem. Ale všechny tyhle strašlivé zkušenosti mě přivedly k naprosto dokonalému řešení. Jak ekologicky využít slimáky? Vyrábět z nich bezkonkurenční lepidlo.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
