Jednoho dne se rozhodl, že bude hrát na dudy. Nyní má největší sbírku historických nástrojů
Největší tuzemskou a pravděpodobně i evropskou sbírku historických dud má Miloslav Vaváček z Tábora. Muzikant a zpěvák historické hudební skupiny Dei Gratia nástroje také vystavuje. V současné době můžete jeho dudy vidět i slyšet ve Strakonicích.
Výstava má název Historické dudy, nástroj králů i žebráků. „Dudy se používaly jednak na královských dvorech, ale hráli na ně i potulní komedianti, žebraví studenti a tak dále,“ vysvětluje Míla Vaváček.
Co se týče konstrukce, je nástroj podle něj velice komplikovaný. Skládá se z několika přírodních materiálů. „Je zde zásobní vak z kůže, což byl původně nejspíš měch na víno, a do toho vaku jsou přidány píšťaly. Ve středověkých dudách byla jedna až dvě píšťaly, v renesančních tři a více. Dále mají dudy takzvaný roztrub vybavený dvouplátkovým strojkem podobným jako u hoboje, který je zapřažen do celého akustického systému,“ popisuje.
„Princip hry je takový, že se historické dudy nafouknou ústy a konstantním tlakem paže hráče na měch jsou zásobovány všechny píšťaly, které znějí najednou. Na melodické píšťaly se hraje melodie a zbývající basové píšťaly k tomu znějí pořád stejným tónem. Čím více basových píšťal, tím bohatší je ten doprovodný zvuk,“ vysvětluje. Ve středověku dudy měly pouze melodické píšťaly, od 13. století se objevují basové píšťaly, jichž postupně přibývá.
Třiatřicetiletý Míla Vaváček se historickými nástroji zabývá už několik let. „Přišlo to samo, jednoho dne jsem se rozhodl, že budu hrát na dudy. Byl jsem dva měsíce na brigádě, pak si koupil první nástroj a začal se učit. Potom jsem si pořídil středověké dudy a začal se věnovat historické hudbě. Nakonec mě to úplně pohltilo a takhle se to rozrostlo,“ popisuje s úsměvem.
Ve své sbírce má historické dudy rekonstruované podle starých obrazů, například raně renesanční dudy vyráběné ve švýcarském klášteře, dudy podle fresky na hradě Karlštejn nebo podle obrazu v kapli svaté Kateřiny v Kouřimi.
Na výstavě, která je do 18. září k vidění v kapitulní síni strakonického hradu, představuje celkem patnáct nástrojů od rané gotiky po baroko. Vše doplňují panely s obrazy a informacemi ve třech jazycích a také interaktivní tabule, díky níž si návštěvníci mohou poslechnout zvuk všech nástrojů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka